Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 24, Ed. 1 Friday, June 11, 1954 Page: 1 of 6
This newspaper is part of the collection entitled: Cechoslovak and Westke Noviny and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Týdenní přehled....
PÁTEK. — Paříš. Po dvouletém j dé Číny jest již v Tibetu. Nehru
zápase ve francouzském parla- sice mlčí, ale zároveg nevěří ani
mentu, který znemožnil všechno, Číňanům, tím méně Rusům. Ne-
^pležité jednání, socialistická bylo by divu, kdyby Rusko zne-
Vana bude prý hlasovati pro o-1 přátelilo se s čínským premiérem
jannou armádu západní Evro- Mao Tse, který začíná si poéínati,
| lpí-A- ----1- _ -« a e « i i- ------1-----«ř---i.i ----1_ I-----Xt--- *
jvýi
Inis
Tímto rozhodnutím dostalo
vyzývavé proti ruskému režimu.
SOBOTA. — Washington. ,Se
výborné pomoci zahraničnímu
tru Bidaultovi, právě když kretář státu, John Foster Dullesj
Kongresu i senátu
nejvíce potřeboval. Francie
jisela neustále ustupovati Rus-
L poněvadž obávala se domácí
litické krise. Premiér Laniel o-
fcává, že v příští schůzi parla-
ntu přátelská domluva se Zá-
dním Německem bude schvále-
j a Němecío bude míti svou ar-
ídu. Několika socialistickým
] ilancům, kteří proti Německu
lijili, bylo řečeno, že budou vy-
jčeni ze socialistické strany,
jtli nepodrobi se přání větši-
h
[anoi, Indočína. Francouzské
leíctvo zničilo velkou podzemní
ki nunistickou základnu dvanáct
n jihovýchodně od Hanoi.
• Washington. Senátor William
K >wland z Kalifornie pravil zá-
st ?cům tisku, že smělý plán pře-
ni ra Rudé Číny, Mao Tse-Tung
éá tečně se již uskutečnili: 1.
B[ jené Státy musí býti osajno-
cel y- A to již do jisté míry se
stí o. Dnes nemůžeme se spolé-
hali na spojencké národy jako
druhdy. 2. Anglie musí býti zí-
skána sliby na zvětšený obchod
S komunistickými státy. A nebyla
to Anglie, která se nechala osle
piti, že Rusko koupi od ní za ně- ] němi a střelivem a zajisté by tak
kolik milionů zboží? 3. Francie | nejednaly, kdyby neměly určitý
musí býti získána sliby, že přá cil na mysli. Dnešní situace jest
telství komunistů jest daleko vý-j velice vážná, ač není beznaděj-
hodnější než sliby stále se hádá- ná.
požaduje oa
tři a půl bilionu dolarů, které
Spojené Státy musí vynaložiti v
příštích dvanácti měsících, aby
komunism neovládl celý syét.
Většinou, tyto peníze budou dá-
ny spojeneckým národům. “Spo-
jené Státy”, pravil Dulles senát-
nímu výboru zahraničních zále-
žitostí,” dopustily by se osudné
chyby, kdyby chtěly býti osamo-
ceny, poněvadž jen ve spojení s
celým spojeneckým světem mů-
žeme zvítězit nad komunismem.
Spojenci potřebují naši, co mož-
ná nejrychlejší výpomoc. Minulý
rok naše zákonodárný odhlaso-
valy, že tento rok, 1954, Spojené
Státy zastaví výpomoc do zahra-
ničí. Letošní situace však by je i Není snad místa ve Spojených
měla přesvědčiti o pravém opa- j státech, kde by nebylo nějaké
ku. Hla\ním cílem sovětské stra- | vyšetřování, od Washingtonu,
tegie jest rozštěpiti spojenecké j kde tluče zuřivě na ten vyšetřu-
národy. Nezapomínejte, že spoje- / jící buben McCarthy až do mno-
necké národy vynakládají tři- Hba míst ve Spojených Státech,
krát tolik peněz než my jim dá- j Jednou je to lodní skandál, po
váme. Dnešní situece v Indočíně (druhé obilní, onde jiný. Tu a
ohrožuje celou tichomořr.kou o-jtam o'dvaluje se bahno korupce
a Houston si také pospíšil, aby
nezůstal po zadu. Po tom obil-
ním skandálu, přišel ten s tou
""S
•VAK
and westske noviny
4 -v
Entered as second-class matter January 2, 1920, at the post Office West, Texas, un<}er cne Act of March 3, 1879.
ROČNlK (VOL.) XXXVI. ČÍSLO (NO.) 24.
11. ČERVNA (JUNE.) 1954
Is there something! Hrobka stará 5000
rotten in the statě let vzácným
of Denmark? | objevem____
blast. Nezapomínejme, že Rusko
a Rudá Čína, čím dál tím více zá-
sobí povstaleckou armádu zbra-
Jeden egyptský archeolog c-
známil v Kahýře, že po delším
pátrání objevil neporušenou
královskou hrobku, nepochybně
nejstarší v Egyptě. Věří se, že
je to hrobka vladaře Sanche-
ta, jenž panoval Egyptu před
5000 lety. Tento objev oznámil
Zakarla Goneim, hlavní inspek-
tor oddělení egyptských staro-
žitností. Tato skalní hrobka cho-
vá rakev z načervenalého alaba-
stru a byla nalezena pod zříce-
pojišťovnou založenou podniká- nlnQU stupňovlté pyramidy u
vym chlapíkem, pak došlo na o-. Sakkary, as 15 mll JlžnĚ od Ka-
jících spojenců. Francie ráda by
ukončila krvavou válku v Indočí-
ně a jest dnes na vážkách a ne-
bylo by divu, kdyby přijala poko-
řující podmínky na ženevské kon
ferencl. 4. Komunisti musí získati
si přátelství Japonska. Rusko mu
nabízí netušené obchodní výho-
dy, pod. jedinou podmínkou, když
Hanoi, Indočína. Ve
křesní ho veřejného žalobce a ny
ní tu propukla nová aféra tou
výnosnou cestičkou pokoutního
vespici j prodeje omamných prostředků.
neozbrojí. Rudá armáda bude!veiké. Rebelové zmocnili se též
prý 25,000,000 mužů silná, až ji- malé tvrze, Cho Noi, 24 mil jiho-
Quaphunga, pět a sedmdesáti mil j Zasáhla do toho FBI a jeden z
jihovýchodně od Hanoi, tři tisíce j těch policejních vyšetřovatelů
povstaleckých komunistů utka-
lo se v boji s domácím vojskem.
Asi tisíc z nich hledalo ochrany
ve zdejším semináři, ale proti
tak velké přesile museli se vzdá-
ti. Ztráty na obou sranách byly
hovýchodní Asie bude “osvobo
zená”. To donutí ostatní země,
aby se vzdaly.” Indočína musí
prý býti “osvobozena”. Spojené
Státy již dnes váhají s další vá-
lečnou výpomocí, Anglie čeká až
jak ženevská konference dopad-
ne, Francie by ráda uzavřela pří-
měří. Roku 1965 komunisti prý
podmaní celou Asii a Evropa bu-
de ekonomicky zničena. Pak při-
jde světová revoluce. Hlavní věc
fe.hé Státy a tu.
Jest
ek<
cht
kdytíy Spojené Státy Vypověděly
válku, dříve než spojenecké ná-
rody budou ekonomicky zničeny.
Mýslíme, že Mao Tse-Tung má
příliš bujnou fantasií.
f, Americký diplo-
mat, A. T. Steele, který právě se
vrátil z návštěvy latinských re-
publik, ve své zpřávě zahraniční-
mu ministerstvu pravil o Guate-
male: “Není divu, že jest tolik
komunistů v této středoameri-
cké republice. Před desíti lety
byl tam presidentem gen. Jorge
Ubico, vojenský diktátor a měl
všechny necnosti vojenských ty-
ranů ve Střední a Jižní Americe.
Jeho přátelé, dvě procenta oby-
vatelstva, vlastnili 70% půdy.
Většina obyvatel jsou chudí, ne-
vzdělaní Indiáni, s kterými se
zacházelo jako kdysi s černochy
ve Spoj. Státech. Střední třída
lidu skoro neexistovala. Kruto-
vláda Ubica se ukončila r. 1944 a
byl zvolen Juan Aravelo, který
nebyl o mnoho lepší. Komunisti-
čtí tajní agenti rozšířili komu-
nismus mezi studenty. Roku 1950
Aravoio odporučil majora Arran-
nu na své místo, který před vol-
bou uyi studenty úkladně za-
vražděn a na jeho místo zvolen
nynější president Arbenez, a byli
prý to komunisti, kteří ho zvolili,
ač Arbenz není komunistou. Dnes
rudí ovládají dělnickou stranu,
která je druhá nejsilnější politi-
cká strana v této republice. Ar-
benz si zíkal armádu a ta ho drží
v úřadě. Posavade komunisti ma-
jí pouze čtyři hlasy v senátu, po-
něvadž však dělají mnoho křiku,
zdálo by se, že mají vfflkou větši-
nu. Diplomat Steele mýslí, že je-
stli naše vláda se neukvapí a bu-
de rozumně jednat, komunismus
v Guatemale může býti zatlačen.
To jest asi příčina, prož Arbenz
chce osobně mluvit s presidentem
Eisenhowerem.
Londýn. Indie varovala mos-
kevskou vládu, že jestliže komu-
nisti nevzdají se podmanění ji-
hovýchodní Asie, ztratí Rusko
?,\ Jedittá pďdí-------- .
státy budou patřiti k francouzské
federaci, něco podobného jako
má Anglie a její kolonie, jako
Austrálie a Nový Zéland. Dou-
fejme,'že Francie nepřichází poz-
dě s osvobozením Indočíny.
Kahýra. V nilském údolí, asi
dvacet mil od velkých pyramid
byla objevena velká hrobka e-
gyptských faraónů. Odhaduje se,
že toto pohřebiště jest přes tři ti-
síce let staré.
Ženeva. Americký podsekretar
státu, Bedell Smith obvinil se-
verní Korejce z porušování ko-
rejského příměří. Staví nejen no-
vá letiště, opevňují strategická
místa, a dostávají nové zbraně a
střelivo. Na mančurských hráni-
východně od Hanoi. Nepřítel chce
se zmocniti hlavní cesty vedoucí
z Hanoi do přístavního města
Haiphong, který zásobuje zbra-
němi, střelivem i potravinami
celou indočínskou válečnou fron-
tu.1 •
Paříž. Premiér Joseph Laniel a
premiér indočínského pobřežního
státu, Viet Namu, princ Buu Loc,
podepsali listinu, která dává svo-
bodu a neodvislost tomuto stá-
též
toho rozvětveného obchůdků se
zastřelil ze služebního revolve-
ru. Policejní náčelník aniž jiní
zodpovědní činitelé nechtí o tom
mluviti, zda ta sebevražda ono-
ho policisty je v souvislosti s
tím vyšetřováním, je to záhada.
Onen policista se zastřelil za
minutu po výslechu s policejním
náčelníkem ohledně jiného po-
licisty, jest-li nebyl zapleten do
onoho obchodu s omamnými
prostředky. Ono vyšetřování již
vyznělo v resignaci jednoho fe-
derálního agenta pro potírání
tohoto obchodu.
Vládní vyšetřovači zjistili, že
zmizelo značné množství heroi
hýry
Goneim doufá nalézti zlatou
rakev Sancheta v té velké ala-
bastrové schránně faraóna třetí
dynastie starého Egypta, jenž
tam panoval kol roku 3000 před
Kristem. Pyramida u Sakkary
nalézá se pouze asi 20 mil od
místa velké pyramidy u Giza,
kde archeologové pracují na od-
krytí dvou slunečních člunů, ne-
pochybné zbudovaných faraó-
nem Cheopsem čtvrté dynastie,
které dle náboženské víry sta-
rých Egypťanů měly jeho duši
odvézti oblohou do nebe po je-
ho smrti.
Goneim míní, že jeho objev
je nej důležitějším od objevu
hrobky krále Tutanchamena v
roce 1922. Může býti ještě výz-
namnějším poněvadž Sanchet
kraloval 1200 let před Tutancha-
menem Byla to jistě velmi na-
nu a jiných omamných prostřed- | mahavá práce pro ty otroky ty
ků zkonfiskovaných policií a ty, pyramidy budujícími, ale nále-
" .......... “......
hodně o životě starýčh Egypťa-
nů. Ty piramídy byly trvalými
schránami po tisíceletí. Ty pa-
mátky by se jinak nezachovaly
do dnešních dob.
-o-
vypěstiti
označen za hlavního rozproda-
vače omamných prostředků,
(king pln push peddler.) Ten je
nyní ve vězení a detektiv Sid-
ney Smith byl propuštěn a ka-
pitán té “více squad” Fay Mel-
ton byl sprostěn služby. Je tu
tolik kostelu, různými evange-
listy se tu jen hemží a dějí se tu
podobné . zlořády. Jeden skandál
po druhém na místech, kde ma-
Není to věc maličká,
jablíčka, když však dojde k pro-
dání, jaké je tu zklamáni
Pan Glen Doležal, mající far-
mu pět mil jižně od Hallettsville
jí ty sloupy mravnosti a pořád- vypěstoval značné množství raj-
ku býti příkladem. Surely, there
is something rotten in the statě
of Denmark.
Babičkou vsedni-
cích jest soustředěno vojsko, ne- , .• j . ,
pochybně čínské. Neutrální ko-j Ujeli iGteCll
mise jest prý bezmocná. Tato ko- ;
mise sestává ze Švédská, Švýcar, j Mun a hezkou bacula-
z Polska a Československa Ve- tou černoškou a měla již jisté pu-
lice pochybujeme, ze vaby v osmiletém ženství, že ji
Československo mohou býti po- náčelník AI Kiri> nep0chybně
kládány za ‘neutiámí Molotov mobarnedap uvedl do svého ha-
vrátil se z Moskvy a opětně opa- rému Nebylo jj tehdy ani
koval nezměněné podmínky ko- Jet A,ah se ^ AJ Kiriem smilo_
rejského míru. “O těch samy _j val a vhodil do klína osm a půl xasu přichází stezky na tu níz-
osme
ských jabližek, tak hezkých, že
se nad nimi srdce smálo. Před
dvěma týdny pěstitelé obdrželi
7 centů za libru, ale když při-
cházela do trhu rajská jablíčka
z jiných míst, cena klesala až
na cent za libru nasbíraná a
dovezena do prodejen. Ku kon-
ci týdne vystoupila na dva cen-
ty za libru a ani to nezaplatí
výlohy sběru a dovozu k pro-
dejnám. Pan Doležal mudruje,
co si má počiti s těmi 64 bedna-
mi rajských jablíček jež mu
zbyly.
Není to jen krajan, pan Glen
Doležal jenž tou sníženou ce-
nou trpí, také z jiných míst Te-
podmínkách se debatuje i1* leté Mun Zi holčičku na místo j kcu cenu rajských jablíček. G
začátku ženevske konfeience, panenky, aby si měla s čím po- i kolo Franklin pěstitelé mají vel
pravil Beáeii-Smith. Pcuuazuj!, hratl> mc t0 nestal0 Na tom 0_
jak jsou nespravedlivé. Severní strově Kalabai% kde ten černoš_
Korea má miti stejný po e e Ský iaáčelník vévodí, musí býti
legátů jako Jižm a přece jizmeh něco y onom podnebí> že tam
Korejců jest čtyřikiate oi ja děvčata brzo dospívají. Milá dce-
severních. Poněvadž Spojene Sta ruška gnad záviděla mamince ten
ty neuznávají vládu Rudé Cíny, jeji rekordi p0prosjia Alaha, aby
používají anglické delegace ja o ge tak^ staIa rbamini?ou a po ma_
prostředníka. Jedna se o osm e- minčinýcb narozeninách pošep-
sát americkýckych zajatců, t zardgje nfebo snad vzlykavě
ří byli odvlečeni do Peipingu. o syg mamjncej ge bude za krátko
se s nimi stalo? Proč nebyli pu- Bude-li míti také dce-j chůzí spousta nakládaných ja-
štěni na svobodu? Panuje pode- rušku a tato kráčeti viblíček v plechovkách z jiných
zření, že i do Ruska někteří ame-; maminéiných šlépějích, bude ba-i míst, tak by bylo zásluino vy-
bička v 26 letech prababičkou.
kaju muiau itijskych pttulíček, a-
le cena je nízkou. Nakupovači
jim nabízí cenu za libru jablí-
ček 1. třídy, 3 centy a 1 cent za
2. třídu. Farmáři praví, že ona
cena nezaplatí sbírání, musí-li
najimati sběrače. Tak necháva-
jí nesebraná jablíčka v polích
pro vyšší cenu. Rádi by viděli
zařízení nakladárny pro zeleni-
nu tam pěstěnou. Do Texasu při-
přátelství neutrálních asijských šál Tito a řecký premiér, maršá-
států, poněvadž každý vi, že sově
tl posílají zbraně a střelivo do
Rudé Číny a tato zásobí povsta-
lecké vojsko v Indočíně. To byla
asi příčina, proč sovětský zahra-
niční ministr V. M. Molotov odjel
ze ženevské konference do Mosk-
vy. aby se poradil. Zástupce indi-
ckého premiéra Nehru, V. E.
Krlshna Menon určitě se vyjá-
ričtí zajatci byli posláni, ale ne
stává nřímých důkazů
j Je sice známo a lékaři potvrze-
Athény, ftecko. Jugoslávie a no, že v Africe dospívají děvčata
Řecko podep$aly politickou a vá- | před dosažením desátého roku,
léčnou smlouvu a Trnečko prý též1 je tento případ, tří pokolení v ta-
se k této nové alianci připojí. To- době přece jedním ojedičně-
to sdružení bývalých nepřátel J iým>
možná že dá základ Spojeným
Státům Evropy. Jugoslávský mar
lek Alexander Papagos, a turecký
premiér, Adnan l^Ienderes, budou
konati schůzi v Bělehradě a u-
stanoví zvláštní výbor sestávají-
cí se stejného počtu delegátů
každého národa. Nej důležitějším
článkem této dohody jest. že v
pádu kcfyby některý stát byl na-
paden, armády druhých dvou ze-
mí přispěji na pomoc. Bude to
budovati nakladárny zde, qož by
pomohlo texaským rolníkům
spotřebováním domácí úrody.
Nad to panen není, když se je-
den vyzná v mlékaření
Pan Frank Šebek, 39 let sta-
rý, mám za to, že je to syn na-
šeho Vojty Šebka a jeho paní
od řádu Pokrok Houstonu, nau-
Washington. Jest to poprvé, co čil se od nich mlékaření a jak
republikánská administrace ve- to vypadá, je někdy učeň nad
řejně přiznala, že jestli válečná mistra. Měl v nedělní The Hous-
situace v Indočíně se nezlepší, a-l Lon Chronicle, ze dne 6. června
merické letectvo účastní se této pěkný obrázek, v němž je vy-
války a později možná i ameri-! podobněn se svou pani jak přijí-
cké vojsko bude na tuto frontu ! má blahopřání od E. R. Eudaly,
posláno. Vůdce senátní republi-' dřívějšího A. and M. Dairy spe-
kánské většiny, senátor Know-j cialitniho znalce a jednoho ze
land, pravil zástupcům tisku: [ zakladatelů mlékaření v hous-
“Americký národ dnes čelí velké- tonském obvodu. Obdržel od něj
mu nebezpečí a jedině když si již po druhé cenu “Houston
dřll, že povstalecké vojsko jest společná obrana proti Rusku a
též ve státech Laos a Cambodia a j všem sovětským státům za želez -1 budeme rázně poéínati, odvrátí- Milshed Dairy Oscar.” Vlastní se
tam nemá co dělat. Nehru dobře nou oponou. I me světovou tragedii. Nezbývá svou pani 100 dojných krav a
ví, že kdyby Indočína dostala se, Washington. Eisenhowerova ad nám mnoho času na rozmýšle- 175 akrů p:zemku u Fairbanks
do rukou komunistům, tito bu- ministrace slíbila Turecku dvě nou. Vime, že ženevská konfe- v severozápadní části okresu
dou dobývat! Jeden asijský stát stě milionů dolarů půjčky a nová rence jest bezúčelná. Nezastraší- Harri?, 18 mil od Houstonu.
po druhém. Vždyť toto nebezpe- zásoba zbrani a střeliva bude do me komunisty řečmi, ale jedině Znám toho mladého muže ještě
ti hrozí 1 Indii. Dnes vojsko Ru-Ankary co nejdříve peslana. skutky.” jako hocha, tak se připojuji ku
Ještě jedno z podi-
vuhodných zví-
řátek Austrálie
Austrálie je opravdu podivu-
hodná země, téměř osamocena v
jižním Tichém oceánu, na mno-
ha místech je její pobřeží věn-
čeno hrázi korálových pášu u-
zavírajícich rozsáhlé laguny. Mí-
sty velmi úrodnou a místy poušť.
Když maminka příroda v jiných
dílech přetvařovala tvorstvo a
přizpůsobovala jě změněným po-
měrům, tam Jaksi na ten oddě-
lený díl světa zapomenula, neb
snad při té práci usnula.
V australii žiji ti nejprimitiv-
nějši lidé, snad ještě na nlíším
stupni než žil člověk v době ka-
menné. Nemají ani těch nejpri-
mitivnéjších obydli a a ani ne-
znali dříve nijakých nástrojů k
lovení zvěře, leda toho zakřive-
ného dřeva, jež zvou boomerang.
Dovedou však s ním velmi dobře
zacházeti a jenž po zasáhnutí cí-
le vrátí se k lovci obloukem zpět.
Některá z těch podivuhodných
zvířat tam žijících lépe známe,
jako klokany, anglicky zvané
kangaroo—.vídáváme, je v zoo-
logických zahradách. O onom
malém přítulném zvířátku po-
dobném malému medvídku a z
rodu vačnatců, koale jste četli.
Toho nelze v zoologických za-
hradách chovatl, poněvadž živí
se pouze listím jednoho druhu
stromu, blahovičníku, (eucalyp-
tus), jenž by se zde nedařil. Le-
da V podobném prostředí, jaké
poskytuje ta botanická zahra-
,fjež je vlastně? ohromným
" em, v Chicagu a sluje
^Nalézá se v Doglas Parku a
té každý strom, každý keř a ka-
ždá rostlina jsou umístěny v u-
mělém přirozeném prostředí, ja-
ké potřebuji. Procházkou té bo-
tanické zahrady projdete různý-
mi druhy podnebí, od tropické-
ho pásma až do studeného a u-
zříté různé rostlinstvo i dokon-
ce ono, jehož domovem je poušť.
Zavítáte-li náhodně do Chicaga,
neopomeňte tu botanickou za-
hradu navštiviti a rovněž i to
Fieldovo Museum blíže jezera
Michigan a blíže vnitřní části
města, obé stojí * za shlédnutí. I
kdyby to bylo možno vykouzli-
ti dostatečně velký sklenník v
některé zoologické zahradě, že
by tam napodobili prostředí v
jakém onen druh blahovičníku,
muselo by jich tam býti dosti pro
výživu, koaly, byla by snad těžko
k spatření, je to noční zvířát-
ko a ve dne odpočívá v koruně
stromů.
A ještě jedno podivuhodné zví
řátko je domovem v Australii a
když se o něm donesla zvěst’
do Evropy, nechtěli učenci věři-
.ti, že něco podobného může ny-
ní na světě existovati. Nelze jej
zařaditi do žádného druhu živo-
čichů, je něčím mezi plazy, ptá-
ky a ssavci. Jmenuje se piaty-
pus. Tělem podobá se vydře, má
pěknou srst’, je as dvě stopy
dlouhým. Má zobák jako kach-
na, nohy jsou opatřeny prsty
spojenými blanami. Oči má na
vrchu hlavy, může žiti ve vodě
i na zemi. Co však je zvláště po-
zoruhodným, samice snáší vejce
a vylíhlá mláďata kojí svým
mlékem. Může vydržeti pod vo-
dou pět minut a živí se v noci
vyhrabáváním na dně v bahně
vod červů, larv a pulců. Brloh
si vyhrabává u vody s úzkým
vchodem, tak když vyleze z vo-
dy promáčená, tak si ten koží-
šek prolézáním vyždímá jak
pradlena prádlo ždímačkou. Ma-
jíc umístěné oči na vrchu hlavy,
může vidětí pouze vzhůru, ale
ani do předu, ani do zadu.
Ve vodě přikrývá uši a oči
kožním záhybem, je jedním z
nejbojácnějšich zvířátek a ač
žije u vody, pohybuje se lehce
na zemi a může na zemi urazi-
značné vzdálenosti, vztažením
prstových blan. Žije v řekách
a potocích východní Austrálie a
není tedy divu, když to vše o
tem podivném zvířátku učenci
zvěděli, že kroutili hlavou nad
tím, domnívajíce se, že mamin-
ka příroda se nějak omýlila.
Smíchala do jedné hromady zví-
ře, ptáka, rybu a obojživelní-
ka.
Atomická energie
nesníží výrobní
cenu elektřiny
Zase jedna lůzná vidina se roz-
prchla pro použivatele elektřiny.
Ono rozprchnutí přivodil Eldred
H. Scott, vládnoucí osobnost De-
troit Edison Co., v proslovu na
schůzi National Federation of
Financial Analysts Societles v
Chicagu, pravě:
Elektřina je výtvorem a ne zří-
dlem energie jako uhlí, plyn, ne-
bo olej. Elektřina musí býti vy-
vozena a je to ten náklad na vy-
vození podmiňující její iprodejní
cenu. Nukleární síla je pouze
novým druhem paliva. Výlohy za
palivo obnáší asi 14 procent ob-
nosu účtu za elektřinu. Ten nu-
kleární reaktor nahradí pouze
kotlovou část tepelné vyvozovací
stanice. Turbogenerátory, převo-
dy a rozvodní sítě budou i nadá-
le potřebný, kromě toho zůsta-
nou výlohy dodáváním elektřiny
spotřebovatelům, na to vše zůsta-
ne ta atomová energie bez vlivu.
Lidu se namlouvalo, že ta ato-
mioká energie vytvoří divý, ale
není tomu tak. nelze všechno stá
vajicí zařízení tak lehce vyhodl-
ti a přeměňování bude stati do-
sti peněz a nemůže to býti učině-
no naráz. Mohou i s těmi reakto-
ry se vyskytnout! dosud nepřed-
vídané obtíže. Bylo by tedy blá-
hovostí namlouvat! uživatelům
elektřiny, že použitím atomické
sily bude tato podstatně zlacině-
na. Je tó tak jako se vším-jiným,
Samé těžkosti,
jichž vláda
se nezhostí....
Nyní ve dnech drahého živo-
bytí, pěkná a laciná věc v ob-
chodech jde zrovna jak se praví
na dračku. Je to něco mimo-
řádného a jde o tom zvěst od
úst k ústům. Je-11 v nevinách
uveřejněna něf?.tá ino* uvidíte
dávno před obchodem onu láci
oznamujícího nával žen již před
otevřením;
Podobně tomu bylo před jed-
ním obchodem druhu “gift shop”
v Atlantic City, kde se právě od-
býval dvouletní sjezd delegá-
tů CIO’s Textile Workers of
America. Co ony delegáty uchvá-
tilo, když kráčeli tou rozsáhlou
konvenční budovou, bylo by zau-
jalo každého jdoucího kol. Byl
tovýklad množství oněch krás-
ných hedbávných šátků na hla-
vu známých anglicky co “scar-
ves” v zářivých barvách, v ceně
velmi lákavé, zrovna jak ty šát-
ky.
Jedno děvče ze skupiny kol
chodících bylo těmi šátky také
zaujato, vyzkoušela, která bar-
va se nejlépe hodí ku kaštano-
vé leadeři, ještě jednou si šátek
prohlédla a položila jej
Důvodem zamítnutí byla
cedulička ku šátku připevněná
s označením:—Made in Japan.—
Ta CIO Textile Union nesoucí
tíhu zvýšeného dovozu látek a
jiných druhů textilního zboží'
velmi kritisuje tu cizí soutěž z
různých zemí. Ty Importované
šátky v onom místě připomenuli
jim jeden z problémů s nimiž
jich unie zápasí. Podle zpráv pří
temných předáků unie, mohou
býti zhotoveny lacinou práci v
Jappnsku a vyváženy do Spoje-
ných Státu a zde prodávány za
cenu,- při niž každý má zisk,
menší, než by činila zde jejích
výrobní cena. • '
Američtí textilní dělnici mají
průměrnou mzdu $1.55 na ho-
dinu, kdežto japonský dělník jen
13 centů na hodinu. Ten rozdíl
ve větší produktivitě americké-
ho dělníka a clo na podobné to-
vary uložené to nemůže vyrov-
nat!. Následovně americké tex-
tilní továrny nemohou podob-
né soutěži čeliti a američtí děl-
níci pozbývají zaměstnání.
Tyto “scarves” jsou jen malým
problémem amerického textilní-
ho průmyslu Japonské vlněné
látky jsou nyní nabízeny po za-
placení cla o $1.50 až $2.00 na
yardu laciněji než zde vyrobené
také něco stojí. Tak také nelze o-
čekávatl, že použitím atomové
energie bude výroba elektřiny
přílišně zlevněna, musí se počka-
ti, až jak se to osvědčiv — A pak,
jestli ji vláda nezdaní.
Ne jen my, ale i
jinde to skližování
není lehkým
Ač se strýček Sam namáhá co
může, to skližování evropských
států v jeden obranný celek ne-
jde mu to lehce. Nechceme si
pchnévati Anglii a rádi bychom
byli za dobré se španělským dik-
tátorem Francisco JťTanco-em.
Ten však ňevraží na Anglii pro to
jí okupované gibraltarské území
a docela nediplomaticky do An-
glie šťourá. Anglie je náš spoje-
nec a nemůžeme ji navrhnout!,
ie by bylo lépe pro ní, aby to ú-
zémí předala Španělsku. Rovněž
nemůžeme vybízetl ty evropské
státy jsouc! v té Severoatlantic-
ké společnosti, aby se vzdaly
svých zámořských držav, to by-
chom si je rozkmotřily.
V jihoamerických republikách
netěšíme se rovněž přízpl k vůli
těm zámořským državám. Vše-
chny jsou proti evropskému
panství v nich, daly nám to vý-
razně na jevo při té záležitostí
ozbroj ování Guatemaly. Řekly
nám přímo, že bychom beztoho
ty zbraně Guatemale neprodali,
(tak, že mají právo koupitl je
zPět. j tam, kde je mohou dostati> ony
mal^ | je se nebojí. V Evropě ta naše
práce ku docílení souladu mezi
Francií a Německem se nám ne-
chce dařiti. V Asii Indie ňení
příjemně dotčena tím ozbrojo-
váním Pákistánu, ač ji přesvěd-
čujeme, že to konáme jako obra-
nu proti komunismu.
Mužná, že ia několik let nám
vyvstane problém s jižní Ameri-
kou. V Argentině president Pe-
ron pokouší se sklížiti po vzoru
Bismarckové celní a politickou
jednotu s Paraguay-i a Chile-í.
Prozatím mu to nejde tak lehce.
Chile má finanční a hospodář-
ské potíže a tak je její president
s tím dosti zaměstnán. V Para-
guay revoluce odstranila jeho
přítele, • presidenta Chaves-a.
Paraguay již byla téměř na sklo-
nu spolčení s Argentinou, když
to revoluce v Asuncion překazi-
la. President Argentiny měl v ú-
myslu navštiviti Paraguay, ku
získání téže pro hospodářské
spolčení, tak musí vyčkati, až
jaké zprávy mu podá zvláště tam
zajedší vyslanec.
Peron má nepochybně daleko
sáhající plány a ve spojení s
Paraguay a Chile by vytvořil sil-
nou hospodářskou jednotu, ku
farmář dnes vyrobí více se stro^ . . r
y jíl, ále zase ňiá v nfch úl©žen* věi j látky. Dovozy*, látek z by, ?e spaď připojila pozdě-
j si kapitál a opravy a upotřebení Itálie, Francie a Švýcarska hospcdál&ých
Z hospodářských
kruhů našinců
Pan J. M. Žkx-abánek, velmi
čilý v našem spolkovém životě,
pěstitel rýže, má na své farmě
u Dánbury již solidní rybníček
o rozloze 30 akrů, jehož vodní
zásobu používá k zavodňování
svého rýžoviště. Jako velmi pod-
nikavý člověk spojil užitečné s
příjemným, chová v té velké
vodní nádrži ryby. Vybudoval tu
rozsáhlou nádrž v roce 1925 a
nasadil do ní ryby druhu bass a
channel fish v roce 1953. Ze sa-
motné vody rybičky ovšem ne-
mohou žiti, tak jim tam nasy-
pal papáníčka, 1200 liber 16-20-
0. Co to je nevím, snad nějaké
soustředěné krmivo, které jde
rybičkám k duhu. Některé ty ry-
bičky druhu bass jsou prý již
též nabízeny za menší cenu, než
za kterou mohou býti zhotove
' ny zde., Hlavně, jak podotýká
textilní unie, ty populární leh-
ké vlněné zboží přichází do Spo-».
jených Států ve stále zvyšujícím
se množství, jež hrozí poškoze-
ním našemu domácímu textil-
nímu průmyslu. V roce 1953 na
každých 7 a Vz yardů vlněných
látek zhotovených ve Spojených
Státech a zde prodaných, připa-
dá jeden yard zhotovený v cizi-
ně.
Unie textilních dělníků obvi-
ňuje za ten úpadek zaměstnání
v textilním průmyslu, (ze 162,-
000 v roce 1945 na méně jak 80,-
000 nyní^ z nichž mnozí jsou
zaměstnání ne celý pracovní tý-
den, na ten zvyšovaný dovoz lá-
tek z ciziny. A ačkoliv se kloní k
názoru neomezovaného cizího
obchodu jak je to možným, ne-
přeje si aby textilní průmysl byl
obětním beránkem té meziná-
rodní politiky. Unie textilních
dělníků požaduje jako odpomoc
pro nynější stísněný stav textil-
ního průmyslu a nezaměstnano-
sti vvsoké clo na dovážené texti
lie.
dúvodúť^^;
ruguay. To by značilo, když by
se to Peronovl podáříto velkou
a hospodářsky silnou jižní .jityo-
americkop jednotu, ku které bjy
později ze stejných důvodů při-
stupovaly i ostatní jihoamerič^
ké republiky. Co se nepodařilo
Simon Bolivarovi, mohlo by se
podařiti Peronovl neb některé-
mu jihoamerickému státníku v
utvoření Unie Jihoamerických
Států; jež by se staly mocnou
skupinou svým velkým přírod-
ním bohatstvím.
ti, aby se vyrovnaly ve vzhledu,
jakosti a případně chuti přírod-
ním výrobkům. Příroda to dove-
de lépe a bez nákladných zaří-
zení. •
Vezměme kterékoliv náhražky,
vždy jim něco chybí, margarin
přece nechutná jak máslo, ne-
můžeme dosud vyrobit! umělé o-
bilniny neb mase. Ba ani ty umě
lé tkaniny nejsou zcela dokoná-. ,
j lými. Maji sice jisté přednosti
, j, . . Q , . jiné dělnické unie, ač zase jiné
12 palců dlouhé. Snad tam po- , . - 1{
Podobnou písničku zpívají i | bavlnou a vlnou, podrží spíše
zději nasadí husy a kačeny.
KDYŽ SE SEDNE NA LEP.
Ta studentská chasa je na ce-
lém světě stejná a známá svými
podařenými šprýmy a žerty. Ne-
dávno ztropili si žert z celé veřej-
nosti v Santiago de Chile a na
tento lep ji nalétla celá čilská ve-
řejnost i s novinami. Rozhlásili,
že v Santiago de Chile narodila' výrobků druží se
unie přejí svobodnějšímu me-
zinárodnímu obchodu, hlavně ta
CIO, (Committee fer Industrial
Organization) a rozšíření vzá-
jemných obchodních úmluv se
sníženými cly. Jejich snahou a
míněním jest, že tím se zvýší ži-
votní úroveň evropského dělnic-
tva a nebude pak třeba Evropu
podporovatl dary neb jinak ji
podporovati. Ku textilní unii v
tom nářku nad dovozem cizích
CIO’s Glass,
se jedné ženě sedmerčata a žejceramic and Silic Glass Wcrk-
tim Chile překonává Kanadu sjers, ztěžující si hlavně na dovoz
paterčaty. Zprávě dokonce uvěří-j italských a jiných evropských
lo i čilské ministerstvo zdvavot-
nictví, noviny to přičítaly zdra-
votnímu podnebí státu Čile a mi-
mořádné životnosti čilského o-
byvatelstva.
Teprve hodně později se zjisti-
lo, že se jedná o podařený žert
studentů v Santiago de Chile.
Ministerstvo zdravotnictví přímo
zuřilo, že sedlo tak hloupě na
ten lep. Noviny psaly, že se staly
obětí mystifikace, ve vyšších ško-
lách páni profesoři marně pá-
trali po pachateli tohoto žertu.
Páni medikové, aby pány z mipi-
jiných
výrobků. Pak je tu ještě Ameri-
can Watch Workers Union jež si
tvar, nékte,ré jsou hořlavými a
pro pracovní oblek se pehodí ja-
ko onen bavíněný. Pomáhali
jsme zvelebovati průmysl v E-
vropě a jiných zemí a nyní na-
říkáme nad jejích soutěží. To co
dovedeme my, naučí se děla ti 1
jiné země. Prodali jsme jim ná-
mi zlepšené stroje a teď fňuká-
me, když nám jimi vyrobené to-
vary posýlají laciněji. Lidská po
vaha již je taková, každý se
chce miti dobře na úkor druhé-
ho. Jeden ten z textilních de-
legátů láteřící na tu cizí konku-
renci, chlubil se druhému svým
novým autem, jak pěkně vypadá
a jak úsporným ve spotřebě ga-
solinu a oleje. A jakého druhu a
V.T
naříká, že dovoz laciných švý-I značky byl onen automobil? Lá-
carských hodinek umenšuje
podstatně zaměstnáni americ-
kých dělníků v hodinářském prú
myslu.
cinější anglický model.
V prvých dobách výroby auto-
mobilového průmyslu', chlubívali
jsme se, že žádná země nemůže
vyrábět! tak dobré a laciné au-
tomobily jako my. Nyní to dove-
dou jiné země a ne jen, že nám
je posílal sem, ale umenšují od-
svého syna.
Názorem některých nerozum-
ných lidí je zaméstnati ony děl-
níky z průmyslů tou cizí soutěží
postižených v jiném, ve kterém
by tou soutěží nebyli postiženi, i byt našich aut v jiných zemích.
Ale otázkou jest v kterém, když Argentině jsme prodali hutní
jiné země rovněž svůj průmysl zařízení, jež zde objednalo a zí*t,
zmodernisovali a musí zvýšenou j platilo Československo, což nám
sterstva trochu uchlácholili, pro- výrobu, jíž jich obyvatelstvo ne- 'odebéře tržiště v některých jih -
hlásili, že by podobný případ byl | může spotřebovat! také vyváže- * amerických zemí, kde Argentina
ti. Jsou to země s omezenými má bližší přístup k rudnímu bo-
přirodnimi zdroji a husté zalid-1 hatství Brazílie a Čile. S tím
néné a které nemohou ve svém | vyzbrojováním cizích zemí dé-
bu-
ex-
musi je dovážeti. Doposud nedo- panse je dvousečná zbraň, Jež
vedeme potraviny uměle vyrábě- může nás citelné xraniti.
možným poukazem na jiný ově-
řený případ, že se jedné ženě v
německém městě opravdu naro-
dila sedmerčata před čtyřmi sty'území také vypěstovati dosti po- . láme si rovněž soutěž do
blahopřáni, vím, že Vojta a jeho lety. Tak se to může ještě přiho- travin pro sve obyvatelstvo a ty doucnosti. Ta průmyslová
pani mají také radost z úspěchu , diti v Čile, jen třeba vyčkati ča-
su jako husa klasu.
1
í
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 24, Ed. 1 Friday, June 11, 1954, newspaper, June 11, 1954; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783071/m1/1/?rotate=90: accessed July 17, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.