Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 39, No. 24, Ed. 1 Friday, June 13, 1958 Page: 4 of 6
This newspaper is part of the collection entitled: Cechoslovak and Westke Noviny and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Cscho8í.ovSk~ nssr,texas
▼ Pátek, dne 18. června 1958
Václav Beneš-Třebíský:
Z morových let
Psáno: 1881
(Pokračováni)
A ještě bylo všude šero, sotva
se tak rozbřeskovalo, a hrobbník
proti svému zvyku chvatným
krokem pospíchal k tichému,
poněkud spuštěnému dvorci, pod
jehož šindelovou střechou den co
den ort mnnha let í“!ovítyjl
sedmdesátiletý zeman Pánu Bo-
hu, skutků lidských odvažova-
teli a ceniteli nej spravedlivěj-
šímu, všecku bídu tohohle krá-
lovství, všechen úpadek bývalé
poctivosti a všecky ty černé stí-
ny, jež sama smrt od hranic ke
hranicím rozestírala hustěji a
hustěji. . . Od nějakého času k
tomu ještě svůj vlastní přidal zá
rmutek. — Měl dceru Evičku. A
kterýpak otec není rád, když dí-
tě na vdavky on sám svého ži-
vota na sklonku, přijde-li mladý
muž s dobrým jménem se zápi-
sy o statcích v sousední zemi č.
třeba i bez nich, a požádá pokor-
ně o ruku dívčinu! — Trochu se
každý odtahuje, ihned nesvolí;
ale po druhé návštěvě už volněj-
ší a po třetí píšou přípověď. —
Do zdejšího dvorce tak přijel jed
nou mladý muž. Tenhle měl ješ-
tě u boku kord se zlatým jílcem,
u rejharských bot prý zlaté o-
struhy a za kloboukem pštrosí
péro. Z Čech sice nebyl; ale měl
zdejší inkolát! — Tenkráte
mohl míti v Čechách inkolát
třeba člověk pastucha z některé
španělské Sierry. — Často bý-
vá: nelíbí-li se ženich panu ot-
ci, libí se panně nevěstě! — Ze-
man vrtěl nad cizincem hlavou;
ale Evičce oči vlhly, když odchá-
zel, pokaždé.
Padevit byl se zemaněm “ro-
stenec.” Před Švédy se v téže slu
ji ukryli. Ziialť hrobník ve Vl-
tavských škálách nejtajnější
skrýší. A musili utíkati před ni-
mi nejednou Po zlém roce osma
čtyřicátém se Evička brzy naro-
dila. A dceru zemanovu měl Pa-
devit radši než své vlastní dítě
a také ji více litoval, když ji
kladli do rakve k lehkému odpo-
činutí, než vlastní elitě. A také
ženicha zrádného více proklínal,
než vlastní otec její. Levohrad-
ské pomněnky jí přinášel hned
do kolébky, uvíjel z nich věnce
do zlatých vlasů páně a do ru-
kou nebožce položil také pom-
něnkovou kytici. — Levohraďské
pomněnky jsou pry plnější, štěp-
nější a také líbeznější než vše-
cky ostatní.
Jednou se mu zdálo, že Eviččin
ženich jako by Rožmberkům z
oka vypadl, ve slabé chvíli to ta-
ké dceři i starému pověděl a
pan ženich uslyšev o zašlém ro-
du a své domnělé s nim podob-
nosti, nemohl se ani utišiti, jak
se rozesmál. Do dvorce však je-
zdíval potom častěji a zeman po-
každé sahával do stříbrné úspo-
ry hlouběji. A když jednou s po-
sledním tolarem vytáhl posled-
ní grošík vladislavský, pan že-
nich se opět dal do smíchu a za-
čal vyprávěti o francouzských i
tureckých vojnách, vzal od dcery
i otce odpuštění, řekl, že musí
ku svému praporci, že však se
vrátí s první iaštovicí. Ale od-
létalo už poslední hejno a pan
ženich pořád ještě u svého pra-
porce. Mluvilo se, že po vojně, a
o ženichu ještě nikde ani slechu.
Zeman si zajel do Prahy poze-
ptat se; ale řekli mu, jména ta-
kového že neznají, a v celé armá
dě císařské že s erbem takovým
nikdo neslouží. Zeman se vrátil
do dvorce s hlavou svěšenou. E-
vičce slova jediného neřekl; ale
od těch ďob mu také o jedno ho-
ře přibylo. A co dceru pohřbili,
klonil se k zemi níž a níže.
“Slyšiš-li pane? — Pod skalou
leží rozdrcen!” zavolal Padevit.
když vběhl do prostorné jizby,
vzal zemana za rameno a zahý-
bal jim. Seděl také tak za sto-
lem přistrojen, jako by byl na
dnešek ani nezdříml. Měl na sobě
sváteční šat a přes rameno sta-
rodávnou řízu s pelichajícím ko-
žíškem. Ale všecko už nějak schá
zelo. jako by i švy povolovaly.
“A tak pane, na cestu uchy-
stán?”
“Ach ty tu. Padevíte? — Však
vím, jdeš se se mnou rozloučit!
— Už to také v sobě cítím!”
Zeman měl opravdu kalné zra-
ky a na tvářích sivou, podezře-
lou barvu.
“Tam vedle dcery — rozumíš?”
Také už jedva vládl jazykem.
“Zlé časy, milý Padevíte, horší
než za švédských vojen! — Ten-
kráte jsme byli aspoň mladí,
zdraví. Mlč jen mlč; však jsem
Viděl jak jsi ho za ramena u-
Chytil, jak se skácel dolů. Fran-
couzské zlato se rozkutálelo ja-
ko mé tolary, grošiky. To i ono
«— všecko ke zlému!”
“Ale já ode dneška těm řečem
ó Rožmbercích nevěřím! — Dá
mi to arciť práce, než takové ví
řc odvyknou. V čem člověk ro-
ste.”
“O jiném ti povímf — Poslech
ni, Padevíte! — Včera s přede-
včírem probíral jsem stará re-
gesta’. ”
Starému zemanovi se náhle o-
či rozjasnily, jako když mlhami
slunce prosvitne.
“Rožmberky nech pokojně spá
ti! — Ale hledej kosti Bořivoje.
Před. chvilinkou stál tu přede
mnou jako by živoucí. Ukazoval
mi ke hřbitovu, hledej. Padevíte.
V těch regestách také o tom!”
Zemanovi už nestačil dech, hla
va mu klesla až na samý stul a
obé ruce bez vlády na lavici.
“Milý, dobrý pane! — Tvou
vůli vyplním, buď bez starosti.
Kosti Bořivoje! — Může být! —
Potom přijdou lepši časy! —
Jsou zlé ,tuze zlé; ba právě že
horši, než za švédských vojen.”
Padevit starému zemanovi u-
dělal na studleném čele kříž, za-
halil jej do řízy odnesl na lůžko
a potom vyšel do vesničky zazvo
nit hodinku. Zemanova smrt by-
la všem lidem tak zcela lho-
stejná, jako kdyby v pastoušce
byl potulný žebrák dodělal. Je-
ště řekli: “Inu, člověk jako člo-
věk!” Otupí-li vojnou lodský cit,
morem ve člověku zdřevění.
Fobota. morová rána, paliči,
kazisvěti. Všecko nové metly,
horší těch egyptských! — Proto
musím kosti Bořivoje hledat i a
nalézti; ne-li já, už nikdo jiný!
— Rožmberkové tvrdě spí, k li-
du utrápenému se nehlásí, nář-
ku jeho neslyší, běd jeho necítí,
jen on— jen Bořivoj! A proč by-
ste, vy lidé, tomuhle nechtěli ví-
ry dáti?”
Padevit, zdálo se, že přes noc
ztratil celou svou podobu. Vy-
schl, jako by celý týden byl je-
diného sousta nepožil. I hlas ja-
ko by nebyl jeho.
“Ve starém zákoně takhle
čteme: “I umřel Eliseus a pocho
váli ho. Lotři pak z Maob přišli
do země toho roku. Někteří pak
pochovávajíce člověka, uzřeli
lotříky i uvrhli tělo mrtvé do
hrobu Eliseova. Kteréž, když se
dotklo kostí Eliseových, ožil člo-
věk a vstal na nohy své.” A pro-
to také tyhle bědy dříve nepře-
stanou, aspoň v našem okolí!”
Ale lidé se všichni mezi Padevi
tovou řečí ve svých příbytcích
uzavírali, protože přišel-li do
které vsi to k nedobru bývalo.
A mohl míti s sebou nej účinněj-
ší léky, byl by je na náves ne-
vylákal .1 kdyby byl kosti Boři-
voje nosil ode vsi v náručí, ani
snad skulinami ve vratech by se
byli naň nepodívali, protože prý
ze všech kostí ať jsou číkoliv,
umrlčina čpí
♦ ♦
Morová panna v ten čas prolé-
tla českou zemí kříž na kříž. Ne-
bylo samoty .nebylo vesničky, ne
bylo města, kde by z příšerného
košíku nemocí nenasypala; ně-
kde arciť jen jako když poprchá
vá, ale jinde zase, jako když déšť
se leje přívalem. Odněkud, zdá-
lo se, že ani se jí nechce. Už po-
tom ani na procesí nechodili.
Jeden druhému se vyhýbal a ne-
božtíci leželi ve staveních zakry-
ti pavučinami.
Mření sice pominulo jako vše-
cko přechází, i francouzští pali-
či schytáni a na kola prý vple-
teni. Ale Padevit kosti Bořivojo-
vy hledal každinkým dnem, až
mu mozoly na rukou zkrvavěly.
Spíš však by byl našel studni-
ci, do níž žreci stříbrné a zlaté
nádoby naházeli a potom nači-
sto zasypali. A jednou při nej-
pilnější práci mu ruku s rýčem
zachytila také panna, ale ta, o
níž říkával, že v nedalekých slu-
jích odjakživa také říkají v Mo-
ráni a proto prý také ve Vltav-
ských skalách tak k nevypově-
dění teskno, i když se v povzdálí
táhlé stráně odívali květnatým
hávem a nejsvěžejší zeleni.
Krajané v
Texasu
(Pokračování)
Ponaučení čís, 1:—
Před odjezdem budoucí cesto-
vatel si mapu Texasu a vp svp
domýšlivosti, co vše pořídí na
své výpravě, udělá si kolečka ko
lem jmen městeček, kam hodlá
se podívat. Rozčarování nastane
jakmile se podívá na cestovní
řád autobusových linek. Turista
hned pozná, že musí si přivstat
a mnoho slevit. Busové spojeni
v Texasu je horší než bývalo a
to jistě proto, že velká většina
lidi jezdi vlastním vozem. Po-
znala jsem, že z Houstonu do Yo
akum vede cesta dlouhá, okli-
kou přes Victoria. Začíná ro-
vinou. velkými obdělanými lá-
ny kukuřice a bavlny. Na past-
vinách se páslo mnoho dobytka.
Dne 2. května, v 11 hod, dopoled
ne, teploměr v El Campo ukazo
val 80 stupňů ve stínu.
V El Campo žije větší počet
“našinců”, což dosvědčuji česká
jména na obchodních domech,
na uř. Halamiček autocourts,
Louis špaček, pozemkový ob-
chod. Zde je známá KULP
rozhlasová stanice, dříve česká,
nyní vlastnictví Kulp Kruege-
ra.
Pokud vede cesta rovnobčžně
s mexickým zálivem, půda je
písčitá, zeleně je pomalu, i mo
drý lupin zmizel a květena, po-
kud je nějaká, je jiného druhu,
kvete tu na př. žlutý kaktus pri
ekly pear a různé květy pouště.
Směrem severním, od zálivu do
vnitrozemí, zase se černá půda.
Konečné odpoledne jsem v Yo-
akum, kde jdu přímo do KJŽT
Katolické Jednoty Žen v Texa-
Zde v úřadovně pěkné moder
ni budovy zdravím se s předšed
kyni Josefinou Habartovou zná-
mou pracovnicí, s tajemnici Ca
rolynou Hrnčířovou a Marii Ja-
rešovou, pokladní.
KJŽT je silná sesterská pojiš-
ťující organisace, a budiž to že
nám odpuštěno, když se pochlu-
bí, že jdou finančně i počtem
svého členstva silnější než bratr
oká KJT ac aiuicm v La Gian-
ge. Obě organisace jsou po ce-
lém Texasu známé.
Děkuji ženám KJŽT za laska-
vé přijetí. Díky pí. Hrnčířové do
stala jsem se autem do nedale-
kého Hallettsville krajanského
střediska, kde vychází “Nový Do
mov." Zde jsem se seznámila s
Bemiou Pavlu, redakterkou a mí
stopředsedkyní KJŽT a vydava-
telem Vladimírem Malcem, kte
rý vydává též 5 anglických mí-
stních časopisů, East Bernard
Tribune .Yoakum Herald, Moul
ton Eagle, Ganado Tribune a La
vaca County Tribune. Vydava-
tel Malec začínal před mnoha
lety u Rosického v Omaze, takže
má dlouholetou novinářskou zku
šenost. Hovořili jsme o osudu čes
kých novin. Je sice přirozené, že
zanikají, ale krajané by se mo-
hli a měli více uplatňovat ve ve
řejném i politickém životě. Po-
věst -máji všude tu nejlepší, jsou
příslovečně poctiví, pracovití a
vytrvalí. Je zapotřebí vice sebe
vědomí. Jejich podíl na budo-
vání státu je všeobecně uznáva-
ný. Je zajímavé čtení o kraja-
nech pionýrech v knize “Naše
Dějiny” vydané před 20 lety Sva
zem Českých Katolíků v Texa-
su.
Zde se dočítáme o začátcích
moravských osad, jichž bylo přes
sto, snad na dvě stě. Z nejzná-
méjších je tu v okolí Moravia,
v úrodré .svahovité krajině s
kostelem zdaleka viditelným na
kopci .dvanáct mil severně od
Hallettsville. V knize čteme stru
čně záznamy, na př. “První mo-
ravští osadníci byly rodiny Fran
tiška a Václava Matulů, přistě
hovaly se r. 1872, ale do Ameriky
přijely již r. 1859. Cesta po moři
trvala přes tři měsíce! Z Galves
tonu přijely po vlaku do Colum
bus a odtud na vozech tažených
voly, pustily se do Bluff (dneš-
ní Hostýn). Když bylo Františ-
kovi 14 let, zemřel mu otec a tu
on jako nej starší musel se o vše
starat. Bavlnu vozili do Colum-
bus, ale v době občanské války
až do Brownsville a Mexika a ces
ta trvala jim někdy až tři mě-
síce.”
Životopisy krajanů by měly
být povinné čtení. Zapomínáme,
jak mnoho vykonali naši lidé v
budování Ameriky. Často jsou si
toho Američané anglického pů-
vodu spíš vědomí než my z vla-
stní krve. Nedovedeme z toho pl
ně těžit, jak bychom měli a je
chybou, že často chceme sply-
nout co nejdříve s americkým
prostředím a při tom vyhladit
československé stopy. Tím niko
mu neimponujeme, naopak o-
chúzujeme tím Ameriku o cen-
né dary. Texas je zvlášť bohatý
na krajanské paměti.
Nedaleko Hallettsville je Shi-
ner, Praha, o něco dále Flato-
nia. Zde krajané ponejvíce pě-
stuji bavlnu, na druhém místě
kukuřici Trpí zde, jako téměř
na všech amerických farmách
problémem nadvýroby. Kdežto
na celém světě vlády usiluji o
zvýšení úrody, Spojené Státy ná
sledkem moderního zemědělství,
mají nadměrnou úrodu a proto
omezují osevnou plochu. Vláda
sice platí za neoseté akry, ale
menši farmáři obzvlášť musí hle
dat jiné možnosti. V Yoakum na
př. pěstují se zdarem rajská ja
bucka. Stroje v zemědělství na-
hrazuji lidskou práci, takže 100
akrovou farmu, kde se dříve dře
la početná rodina, stačí nyní je
den člověk obstarat farmu. To
ovšem má za následek jiné pro-
blémy, které se vyřeší cestou ro-
zumného vývoje.
Našinci dočkali se obrovských
změn. Každé desítiletí znamená
nové vymoženosti nové přizpůso
bováni. Jen jedno si však pře-
jeme ,aby se nikdy nezměnilo —
naše svoboda! —
V. V. Tisková služba
ČSNRA
ČECHOSLOVÁK
WESTSKÉ NOVINY
Published Every Friday by
ČECHOSLOVÁK PUB. CO
WEST, TEXAS
OFFICERS:
Jos. F. Holásek, President
Jerome Kopecký, Sec’y-Treas.
Náš první
týden v ČSR
(Štěpán Valčík)
Vpondělí 26. května odejeli
jsme z čistého a malebného mě-
sta Amsterdam v Holandsku, a-
bychom po krátkém dvouhotíi-
nHííí1 Pístr!i ,n? Potřebovali bychom dobrého I snubní mši svaté ráno o 9 hod
letecke sp0 deště na všechno, kornv se 7.n<M : Oltáře hlavní a byly krás
Penelopská besídka
Pořádá
Pí. Marie Bartosh, Rt. 1,
PENELOPE, TEXAS
srKi naíi sypat’ ***•kdo íe ~
Amsterdamu přišlo k obvyklému
prohlížení naších pasů. Dokonce
museli jsme odevzdat své foto-
grafické aparáty v opatrování
kapitánu letadla. Prý mohli by-
chom fotografovati nějaké věci,
které mají zůstat vojenským ta-
jemstvím. Zamkli všechny naše
kamery do žlutého kufříku, kte-
rý předali posádce letadla.
Loňského roku jeli jsme svým
pronajmutým letadlem až do
Prahy, takže odpadla nám pro-
hlídka pasů cestou. Ani s foto-
grafickými aparáty neměli jsme
žádnou nesnáz. Letos po příjez-
du na ruzyňské letiště žlutého
kufříku s našimi kamerami ne-
bylo. Obrátil jsem se na přítom-
ného zástupce letecké linky, je-
hož znal jsem od loňského zá-
jezdu, a společně šli jsme hledat
fotografické přístroje. Našli
jsme žlutý kufřík v kabině pi-
lota. Nic se neztratilo, úředníci
na celnici se divili, proč takové
přísné vymáháni starých regu-
lací: “To v Holandsku jsou hor-
ší než my v republice.”
Na ruzyňském letišti, vzdále-
ném cd Prahy asi 16 kilometrů
nn mi!\ čekal našeho přistání
velký zástup příbuzných a přá-
tel. První ovšem bylo odevzdání
našich amerických cestovních
pasů a předložení úředního po-
volení od československého vy-
slanectví ve Washingtonu, kte-
réžto povolení se nazývá “vi-
sum”. U schodků letadla stáli
dva úředníci československé pa-
sové kontroly a vzali pas od kaž-
dého cestujícího ihned při vstu-
livá, tak je neudělá, pukliny se
dělají velké a není ukázky žád
né na déšť. V nedělí po půlno-
ci jme dostali velký vítr, který
hodně korný povalil a polamal,
taková bouře se přehnala, ale
jen pár kapek deště jsme dosta-
li. Tam v Dallas jak slyšíme
přes rádio, dostávají ty showers
často, tak to pošoupněte trochu
na tuto stranu. Se zahrádek moc
nedostáném, dříve velké deště a
teď velké sucho to dodělalo.
No, musíme to brát, jak to přij
de, však snad bude pršet ještě
horko máme veliké, ačkoliv ješ-
tě léto není, no, ale daleko do
něho není.
Tak minule jsem psala, že Fi
ráskův obchoď bude zavřen a že
Vám povím proč. No, ženil se
syn Ben majitelky obchodu pí.
John Firáskové. Tak Ben praštil
svým staromládeneckým kabá-
tem a v sobotu sobě sebral za
manželku slečnu Dorothy Stu-
chlý ,dceru p. a pí. Edd. Stuchlý
od Hubbard. Vlp. Bohumil Hru-
bý požehnal tomu sňatku při
kursu a sedm korun bonifikace
(přídavku) pro turisty.
Je povinností každého Ameri-
čana, aby se registroval na a-
merickém vyslanectví v Praze.
Někteří turisté to nedělají a roz-
běhnou se hned po příjezdu do
různých končin republiky. Žá-
dal jsem členy naší výpravy, aby
se pozdrželi v Praze v hotelu, až
budou všichni registrováni. Sám
došel jsem na americké vysla-
nectví, vyzvedl potřební formu-
pu na československou půdu. ^e» aby si je každý podle svého
Podobná formalita se provádí cestovního pasu vyplnil, svým
podpisem potvrdil a buď předal
mně k odeslání nebo sám na vy-
slanectví poslal poštou.
Na převážnou většinu našich
cestujících čekali jejich příbuz-
ní buď přímo na letišti nebo v
hotelu. Klubovni místnost hote-
lu byl plný pozdravů, vítání, ob-
jímání, vzájemného seznamová-
ní. Kapesníky; a šátečky byly
nutné. Zarosené oči všude, ale
v náladě radostného shledání po
mnoha desítkách let. Někde bra
tr, jinde sestru a její manžel,
švagři a švagrové vítali se zno-
vu, nebo se teprve poznávali. Po
litika? Železná opona? Toho si
nikdo nevzpomněl. Sešly se ro-
diny v pláči radosti. Našli se
příbuzní po třiceti, padesáti let
odloučení.
Odpoledne druhého dne neby-
takřka všude, buď hned u leta-
dla nebo až ve dveřích kance-
láří. Někteří z našich cestují-
cích přišli za mnou s postra-
chem, zdali nebudou zbaveni
svých pasů na delší dobu. Vy-
světlil jsem jim, že pasy musejí
být orazítkovány a že byly ode-
brány hromadně, aby cestující
nemuseli státi jeden za druhým
v dlouhé řaděfrAč pasy mají být
odevzdány každému cestujícímu
osobně, bylo mně dovoleno ode-
brat všechny hromadně, poně-
vadž jsem znal své pasažéry o-
sobně a rozdělení ověřených pí-
šu šlo rychle.
Dovoz cizozemských peněz do
Československa je kontrolován.
Také my museli jsme udat. kolik
peněz s sebou vezeme. Toto pra-
vidlo objasnil jsem cestujícím
ještě než jsme přiletěli do Pra- • *° v Esplanade po Ameri
canech ani stopy. Rodina si ka-
ždého návštěvníka někam od-
vezla. Někteří na autech, větši-
na vlakem. A naši Američané
hy. Každému z nás bylo vysta-
veno potvrzení, jaké hodnoty s
sebou vezeme, ať bankovky ( a-
merické papírové peníze), hote-
lové kupony vystavěné od Ame-
rican Express Company, nebo
tak zvané “travelers* checks”.
každá výměna amerických peněz
se napíše a potvrdí na listině,
kterou cestující dostane. Man-
želé obyčejně mají společnou li-
stinu Každý může mít libovol-
nou sumu.
Všechna zavazadla byla regi-
strována na mé letence, takže i větší miře.
poprvé poznali přeplněné vlaky
Československa. I když se jelo
první třídou a byly zakoupeny
“místenky” (reservovaná seda-
dla), byla tlačenice než se ce-
stující k svému místu dostal.
Něco podobného, jako jsme pro-
žívali v Americe v drahé světo-
vé válce, kdy osobni doprava
auty byla omezena. Jenže v Če-
skoslovensku je to stále a ve
DIRECTORS:
Jos. F. Holásek, F. J. Čoček, J. A.
Urbanovský, Jos. Pavliček,
Jerome Kopecký, Frank
Marák, ml.
Předplatné — $3.00 Subscrtption
Osobní útoky a dopisy urážlivého
obsahu nebudou uveřejněny
Ceny oznámek sdělí sc na
požádaní ^ _
cestujícím odpadly starosti, aby
se někomu néco neztratilo. Pro-
hlídka zavazadel nebyla. Vezl-li
někdo jakékoliv dárky svým
příbuzným, nemusel nic ukazo-
vat, ani oznamovat Nebýti ztra-
ceného žlutého kufříku s kame-
rami, mohla býti celá procedura
v.šprh ppst.niípíph s p?.sy. OZUU-
movánim peněz a ztotožněním
zavazadel provedena a skonče-
na za neeclou hodinu.
Dvěma autobusy byli jsme od-
vezeni z ruzyňského letiště do
hotelu Esplanade. Volil jsem pro
naše cestující opět tentýž hotel
jako loni. Je nedaleko hlavniho
nádraží, jen chodníky přes Vr-
chlického sady a pouze dvě uli-
ce od Václavského náměstí. Dva
týdny před naším odjezdem po-
slal jsem tlo kanceláře hotelu ú-
plný seznam našich cestujících,
takže vše bylo předem připra-
veno pro 38 osob. Z Holandska
jsem telegrafoval do hotelu přes
nou hodinu našeho příjezdu a o-
známil jsem, že výprava je o
tři osoby menší. Loňská výprava
nebyla tak zorganisována pro
neznalost potřebných detailů. Le
tos se všechno odbylo velmi
hladce. Byli jsme mezi svými,
jako doma, bez jakéhokoliv
zmatku.
Hotelové kupony byly letos
zrušeny. Naše poukazy byly nam
vyplaceny v československých
korunách. Bonifikace byla však
menši než loni, jen 100 procent.
Jinými slovy, úřední kurs loni i
letos je něco málo přes sedm
korun za dolar. Loni dostali ce-
stujici 200 procent přídavek, te-
dy dalších 14 Kč bonifikace na
každých 7 korun Lotos je přída-
vek snížen. Místo 21 Kč za do-
lar vyplaceno nám bylo jen 14
Kč — sedm korun dle běžného
Pozorovali jsme, že od loňska
se zlepšila železniční doprava.
Starší krátké železniční vozy
jsou nahrazovány novými delší-
mi, dle amerického vzoru. V
těchto nových vozech nejsou již
ona kupé pro šest osob, aíe je
přehled od předu vezu až do za-
du 3 uličkou uprosti ed. Lukumo-
tivy na uhlí jsou již zaměňo-
vány za motorové na olej. Dál-
kové vlaky mají již jídelní vo-
zy, kde cestující může pohodl-
ně usednout, objednat si dobrý
oběd nebo večeři, či snad jen
šálek kávy nebo láhev piva. A
aby se mu láhev při náhodném
zakymácení vlaku nepřevrhla,
zastrčí sl host láhev piva do pla-
stického kroužku, který visí ve-
dle okna nad stolkem. Na mezi-
národních rychlycích, projíždě-
jících Prahou nebo Brnem, jsou
též spací vozy. Automobilová do
prava se od loňského hodně zlep
šila. Je dosud velký nedostatek
osobních aut. Dle celkového plá
nování výroby v komunistických
zemích je Československu přiř-
knuta výroba automobilů. V Ma
ďarsku se vyrábějí žací stroje
(kombajny), v Bulharsku elek-
trické akumulátory1, ve východ-
ním Německu optické zboží
(skla, brýle, čočky, dalekohledy,
drobnohledy, kamery), v Rusku
hodinky. Američan může si kou-
pit v Československu auto ihned,
ovšem za dolary. Může auto kou-
pit též pro svého příbuzného bez
obtíži, Auta České výroby stoji
od $1,200.00 nahoru. Stačí po-
slat ověřený bankovníéek na
Tuzex. obchod, který zprostřed-
kuje prodej kvalitního zboží za
americké dolary, a nové auto
bude čekat na cestujícího z A-
meriky přímo na ruzyňském le-
tišti.
(Pokračováni.)
ně ozdobené květinami o co se
postaral p. Otto Hanuš z Waco,
který má ve Waco květinářský ob
choď. — Ve svatební družině byl
otec p. Stuchlý, který dovedl
svou dceru k oltáři, kde ji odevz-
d&l jejímu nastávajícímu man-
želi. Maid of honor byla pí. Thel
ma Trojan, sestra nevěsty se
svým manželem Harold Trojan,
který byl best man, družičky a
družbové byli: Mary Ann Firá-
šek sestra ženichova, Inez Be-
seda, Claudine Beseda, Louise
Dudik a malá květinová dlružič
ka Darlene Stuchlý neteř nevěs-
ty. Charlie Fabian, Lannie Be-
seda, Robert Rožnovský, John-
nie Urbish a malý Bobby Bese-
da, ring bearers.
Pak v síni v St. Martin na
Tours byla celodenní hostina pro
svatební družinu a hosty, pak
večer svatební veselice.
Se vzdálených míst se súčastni
li této veselky tito hosté: p. a
pí. Emil Sharfer a ditky z Austi-
nu, p. a pí. Alton Lucas s dětmi
z Oregonu, p. Frank Pavliček,
p. a pí. Ben Pavliček, pí. Frank
Patalík a pl. Tgnác Faltisek vši
chni ze Schulenburgu.
Pan a pí. Frank Urbish a Leo-
na p. a pí. Frankie Urbish s dět
mi z Taylor.
Pan a pí. Emil Snapka z Grey
ford. Pan a pí. Rex Love s dce
rou ze Spades, Tex. p. a pí. Ben
Beseda s dítky, Naomi Vašek,
Frances Holub a Rožnovská z
Dallas.
Pan a pí. Ike Firašek z Fort
Worth, který byl svědkem své-
mu bratru společně s Altonem
Stuchlým, který zas byl svědkem
své séstře. Pan a pí. John Ur-
bish a p. a pí. Otto Hanuš z Wa-
co.
Novomanželé odjeli na svateb
ní cestu do Corpus Christi a ji-
ných jižních míst, po návratu
se usadí na své farmě nedaleko
Penelope. Přeji jim by v lásce
štěstí a Božím požehnáni je pro
vázelo na jejích společné cestě
životem .Měli jsme se tam moc
dobře, neb jídla a pití bylo všeho
no, co hrdlo ráčilo.
Pan a pí. Filip Rožnovský se
dvěma malými vnučkami z Wi-
chita Falls, byli zde před dvě-
ma týdny, návštěvou své sestry
p. a pí. Jim Orsakových a p. a
pí. John Rožnovských.
Pan a pí. Joe Jaška byli minu
lý týden obdařeni synáčkem z
kteréhož mají velkou radost, tak
ke třem sestřičkám přibyl brat-
říček ,nu, tak rod a jméno již
nezahyne. Tak jim gratuluji, by
jim synáček ve zdraví rostl k
radosti.
Profesor a pí Joe Malík s dce
ruskou z Austinu, byli zde u ro-
dičů p. a pí. Bohuš Přikrylových
na několika dfenní návštěvě a sú
častnili se v sobotu večer svateb
ního tance.
Manželé Jerry Pustějovský s
dětmi z Arlington byli zde na
dvoutýdenní návštěvě u rodičů
p. a pí. John Dvořáčkových.
Manželé Patric Hutyra s dět-
mi z Corsicana byli zde koncem
týdne u rodičů p. a pí. Joe Hubí-
kových při Hubbard návštěvou
a též se súčastnili svatební ve-
selice.
Pan a pí. Adolph Tobola s dět
mi a neteř z Dallas byli u ro-
dičů p. a pí. Chas Tobolových
a též byli v sobotu večer na sva
lebnim tanci.
Henry Janek z Dallas byl zde
koncem týdne návštěvou své ro
diny.
Manželé Jerry Gallia s dětmi
z Dallas ,byli zde na svatbě za-
plétal- Muhlstein v Abbott v ko
stele a pak v Linden síni se sú-
častnilí svatební hostiny a tan-
ce a přes neděli byli u rodičů p.
a pí, Anton Galliových.
V síni v Tours přišla za ná-
mi přitelka pí.’ Frank Drozdová
a řekla nám smutnou zprávu, že
přitelka pí. Theodor Drozdová
ve West onemocněla a musela
být dopravena do nemocnice Pro
vidence, kdé se v sobotu podro-
bila vážné operace. Doufám, že
pokračuje dobře a přeji ji brz-
ké a úplné uzdravení, by se mo
hla brzy navrátiti domu.
Též jsem se dozvěděla, že pí.
Valentine Rejčková byla včera
v pondělí odvezena do nemocni-
ce na léčení. Pí. Rejčková měla
v zimě tu těžkou asijskou flu, po
které se nemůže vzpamatovat.
Přeji ji brzké uzdravení, by se
mohla navrátit brzy ke svým dě
tičkám
Též jsem se v sobotu dozvědé
la, že při Abbott je vážně nemo-
cná pí. Aloisie Vybíralová, tak
Ji přeji by brzy tu nemoc pře-
mohla a brzy byla zas zdráva
není nad to zdravíčko, pak i je-
dnoho ten svět těší.
Ve čtvrtek večer byla schůze
stavebního a KJT výboru, ko-
lem té nově sině. tak začátkem
července se začne bourat stará
KJT. síň a bude se stavět nová,
cihelná budova v sousedství ko
stela na pozemku koupeném od
pí. Karlíkové, která bude vyho-
vovat všem moderním potřebám
a dostane se k ní za každého ne
příznivého počasí. Tak náš osad
ni bazár začátkem září bude již
v nové síni.
Norbert Blahuta syn p. a pí.
Joe Blahutových odjel dnes s
druhými dvaceti mladíky z Hill
county do Dallas na vojenskou
lékařskou prohlídku.
Pan Emmett Macháček z Port
Lavaca byl zde na návštěvě své
sestry, která trochu churaví, p.
a pí. Victor Jankových.
Dr. a pí. Howard Barth s dět-
mi z Corpus Christi, byli zde u
rodičů p. a pí. Victor Janko-
vých na několika denní návště
vě. Dovezli jim ukázat jejich ma
lou novou vnučku, kterou ještě
neviděli, tak zajisté byli potěše-
ni jejích návštěvou.
Manželé Alfons Macháč se sy-
náčkem z Ft. Worth, byli zde u
rodičů p. a pí. George Macháčo-
vých na dvou denní návštěvě.
V neděli odpoledne nás mile
překvapil náš starý přítel p. Joe
Buchheit, se svou manželkou a
svými přátely p. a pí. Flanagan
z Waco pí. Flanagan je českého
původu, tak jsme ztravili pěkné
odpoledne a návštěva nás oprav
du potěšila. Pan Buchheit má
mnoho přátel mezi naším lidem
je v obchodě Brazos Irrigation
Co. prodává potrubí, pumpy a
jiné, tak se na něho obraťte,
když něco budete potřebovat.
Slečna Lillian Dvořák z Dal-
las byla zde přes neděli návště-
vou u p. a pí. H. Gallia.
Tak v neděli 15. června odlpole
dne o dvou hod. je důležitá před
sjezdová schůze RVOS, tak jsou
všichni členi žádáni by se této
schůze súčastnili.
Sjezdy spolků KJŽT, KJT. a
RVOS, jsou již za dveřmi. 16. čer
vna totiž příští týden započne
sjezd ženské katolické jednoty
v El Campo, delegátka tohoto
spolku je pí. Louis Sýkorová a
náhradnice ie pí. Ike Přátka. —
Pí. Sýkorová odjede do sjezdu
i s druhými ze sousedních osad
hned v neděli.
Přeji této prospívající ženské
jednotě kterou si ženy samy ří-
dí ,mnoho zdaru ve sjezdu, by
se vydařil ku spokojenosti celého
celku a všech členek.
Pak 23. června nastane sjezd
velkého rolnického ohňového
spolku RVOS v Temple. Za de-
legáty jsou zvoleni p. Anton Gal
lia a Charlie Bartosh, můj man
žel a za náhradníky p. Ludvík
Vanduch a John Holačka, pak
pivní týden v červenci bude
sjezd KJT v Shiner, Texas, tam
kde je to shinerské pivo. Za de-
legáty jsou zvoleni p. John Rož
novský a Bili Petter a náhradní
ci jsou p. Jaška a Louis Sýkora.
U rodičů p. a pí. Bili Pettro-
vých byla zdte u nich na dvou
denní návštěvě jejích dcera s
manželem z Dallas.
Paní Ed Tobolová mně říka-
la, že byla na pohřbu v Seaton
své tety pí. Vítkové před čtrná-
cti dny.
Minulý týden jsme dostali pě-
knou pohlednicí vesničky Libuň
z Čech od p. Jos. Zvolánka a je-
ho společnice Zděnky, která nás
potěšila, že si na nás vzpoměli
za což díky. Vzpomínám na vše
cky známé cestující a ve vzpo-
mínkách a myšlénkách putuji s
nima.
No, pí Marešová, to jste hledě
la minulý týden na svůj dopis,
když jste tam viděla co jste ne-
psala. Ten Dezider, když ty mo
je zprávy sázei, jistě myslel na
nějakou tu blondýnku, anebo
.AI... I. J..X mmm V 4 « « _ *
di uxicbMi mé tu LUK. pomi-
chal minulé úterý byli u nás na
besedě naší dobři přátelé Marko
vi z West. Povídám — zapomně
la jsem nějaké zprávy, oni hned
že mé jich seberou a dají do re-
dakce, tak jsem je honem na-
psala a on ten Dezidter safraport
ský, zrovna z kraje mě jednu
strčil do dopisu pí. Marešocé. To
přátelé Rvplovi jistě hledali, tak
se podívejte hned vedle mého
dopisu a najdete to tam.
Pane V. knihu ne jednu, ale
tři jsem již obdržela, za což sr-
dečné díky, budu psát později,
budu mít co číst, neb jak jsem
viděla, bude to zajímavé čtení.
Paní Hanzlíková, děkuji Vám,
těší mě to, a jak vy rádi se do-
víte néco o Texasu, tak my si
zase rádi dovíme něco o druhých
státech též, tak jen pište častéj.
Tak pí. Valčiková se nedostala
jet s touto výpravou, škoda, a
já myslela, že již se tam prohá-
ní kdesi tou naší Moravěnkou,
jakož i pí. Stránská Ale jsem
ráda, že pojedete příští měsíc.
To bylo
dosti lacino
Rok před revoluční válkou,
Thomas Jefferson zaplatil an-
glickému králi Georgovi III. 20
šilinků za ten Natural Bridge ve
Virginii a 157 akrů pozemku. —
Mél alespoň 20 šilinků v kapse
po válce by byl nedostal nic.
Dárky do
staré vlasti
Dosavadní způsob při objedná
váni zboží u Tuzexu byl prová-
děn takto: Zástupce Tuzexu ve
Spojených Státech po obdrženi
objednávky zaslal peníze chi-
cagské nebo newyorské bance, u
nichž měl Tuzex otevřený účet.
a objednávku, vyhotovenou v še
stí otiscích, úřadovně Tuzexu v
Praze. Nežli však mohl Tuzex za
slatl zboží adresátu, musil vyč-
kat potvrzení chicagské nebo
newyorské banky o složeni pe-
něz, což v některých případech
trvalo až několik týdnů.
Aby expedováni zásilek bylo
všemožně urychleno, Tuzex us-
tanovil dlouholetou zasilatels-
kou firmu Utsch and Associa-
tes, lne., v New Yorku svým ge-
nerálním agentem, jemuž musí
být nyní všechny objednávky i
peníze zástupci Tuzexu zasílány.
Tento obchodní závod depo-
noval u Československé státní
banky v Praze k dobru Tuzexu
$50,000, s nichž jest cena došlých
objednávek postupně odpočítá-
vána, takže není déle třeba vyč
kávati ověření amerických bank
a zásilky mohou být vypraveny
v den obdržení objednávky.
Poněvadž prý však ani kuře
zadarmo nehrabe, firma Utsch,
ponechajíc staré ceny v platno-
sti, připočítala k nim malý pop-
latek zvaný “shopping fee”, kte
rý u potravinářských balíčků, o-
čislovaných cd 1 do 30, obnáší
dle výše uvedené ceny od 45 cen
tú ao $i.l0. K dárkovým pouka-
zům (Gift Certificates) bez roz
dílu, na jaký obnos jsou vysta-
veny, jest nutno přidati $1.00
jako poplatek za dopravu.
Poslední dobou většina kraja-
nů ve Spojených Státech zasílá
svým příbuzným ve staré vlasti
namísto balíčků s potravinami
dárkové poukazy, které jsou Tu
zexem vyměněny za zvláštní ku-
pony mající větší cenu nežli stá
vající měna určuje. Příjemce mů
že pak zajeti do nej bližší prodej
ny Tuzexu, v níž si může vybra
ti zboží dle svého přání, anebo
vyvolí různé předměty z Tuze-
xem mu zaslaného ceníku. Vše
chno zboží, i importované, které
v pouličních obchodech není na
prodej, jest prvotřídní a všech
dalších poplatků i cla úplně pro
sté.
Generální agent v New Yor-
ku po doporučení hlavní kance-
láří Tuzexu v Praze a po bedli-
vém šetření ustanovil mne svým
oprávněným zástupcem a vyba-
vil mne novými ceníky a objed-
návac.ími listy. Krajané .hodla-
jící způsobiti svým příbuzným
a známým v ČSR patřičným dár
kem nevylíčitelnou radost, mo-
hou se s důvěrou na mne obrá-
titi Vyřizuji všechny objednáv-
ky ihned leteckou poštou. Jos.
R. Anton, 912 Pizer, Houston 9,
Texas.
Ft. Worth, Texas
Ctěná redakce:—
Zase přibylo nových čtenářů,
p. a pi. Jim Hoškovi, které do-
bře znám. Napište nám jak se
vám líbí v Californii? Lépe než
v Mineapolis?
Dne 31. května p. a pí. Joe Ví-
tek zajeli sobě do Penelope a
přivezli si dobré čerstvé maso do
jejich ledničky. Maso které je
čerstvé a není dlouho zmrzlé,
jest o hodné chutnější toho co
kupujeme v těch super markets
a paeking houses.
Byla u nás návštěvou pí. A-
nežka Šilhanová a vypravovala
nám jak se mívá v californii. O-
na již 25 roků ve Ft. Worth ne-
byla a divila se všemu jak se
vše od té doby změnilo.
Loni o tomto čase již jsem by-
la v Montaně, počasí tam bylo
hodně chládné oproti tomu te-
xaskému horku.
Na návštěvě u rodiny p. a pí.
Henry Bordovské byli jeho teta,
Bety Kocurková, p. a pi. Lorenc
s dětmi, p. a pí. Elick Kocurek
s rodinou všichni z Houston,
Texas. Také všichni si zajeli do
Scymour, kde se mláti obili a
navštívili tam p. a pí. Stanley
Křenka. A aby toho bylo víc, p.
a pí. James Baker z Kalifornie
přijeli ku rodině Křenkové.
Pí. Bakerová je sestra Stanisla-
va Křenka. Já jsem doufala a
těšila se, že nás také navštíví,
ale, že jím již nezbývalo času.
Já jsem již pí. Bakerovou ne-
viděla od pohřbu její maminky,
což jest již hodně dlouho. Ona
když byla liti letým děvčátkem
bývala u nás.
Odjíždéli zpět do Kalifornie 8.
června a přibrali se sebou dce-
rušku Křenkovou.
V neděli volala na mne pí.
Vítková, že máme se s nimi tro-
chu projet. Jeli jsme do Caldwell
k p .a pí. Frank Chaloupkovým.
Mary připravila velice chutný o-
běd, ač nic nevěděla žc přijc-
dem.
Děkuji vám všem za pohoště-
ni a přijeďte i vy někdy.
Dostala Jsem zprávu z Temple,
že bratránek, Win. Klečka se již
cítí hodně lépe, tak jsem tomu
velice ráda.
______ _ Na zdar,
^ ^ Mary P. Maresh
1
4
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 39, No. 24, Ed. 1 Friday, June 13, 1958, newspaper, June 13, 1958; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783105/m1/4/: accessed May 6, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.