Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 40, No. 1, Ed. 1 Friday, January 2, 1959 Page: 3 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Cechoslovak and Westke Noviny and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
v Pátek dne, 2. ledna 1951
ČECHOSLOVÁK ~ West. TEXAS
I
Enniský Věstník
POŘÁDÁ JOSEF VYTOPIL
900 S. McKinney, Ennis, Texas
Nestrkej nos do čeho nemáš
Tyto slova jsem mnohokráte
zu ve kterém d)o rána napadal
sníh. Když jsem ráno otevřel ku
chyni, tak na podlaze se bělal
snih a koťata lezly kolem stěny
do hauzu. Taková byla naše prv
ní stanice. Já jsem pracoval za
jeden dolar denně což jsem po-
važoval za víc než-li 12 dolarů za
měsíc. Že jsi to dělal za tak málo
peněz a v takovým hauzu by-
dlet, pravila mně moje vnučka
Nancy. já bych tam nebývala. To
vžřím nyní n tenkráte iest velikv
rozdíl. Dnes mají moderní domo
vy proti stavením tenkráte.
Krate oyio 46 velkoknižat a vel-
koněžen, kteří žili z výtěžku na
váti svá prává a druhá pak se I kyc!l fo1' <'hamb<'r°f Com,raer
snažila sprostlU „evnlnníctvi J ce oí Ermis tento vyuíovad kurs
tito vyhráli rod RomanovcU pro! SJet;nala n‘“ vy"c0:
hrál a proto musel zmlsat a » J van. pro studenty z H.gh School
ďem RomanovcU zmizel rod Ho-1 y“c°vano kazet■ ti-
henzollernu v Nimecku. Před ‘ery.večtr( dve hodl,ny-..^CI,na
první válkou mělo Německo nej- hnl? v teto zenu o lept. skolm
vyučovaní a také delsx vyučovací
dobu. Zde školní vyučování trvá
devět měsíců za rok Když jsem
chodil já do školy tak jsme cho-
dili 10 a půl měsíce za rok do
drahocenná památka na nájezdy
těch Kublai — Chéncvých hord
na Moravu. Toto řekl o mojem
nosu jednou můj kamarád, který
měl nos hodně špičatý který nos
znamená výstražné znamení,
před špičatým nosem si dejte po
zpr. Já jsem si můj nos nedělal,
jaký mně dali, takový nosím. Ně
kdo má nos pěkně připlácnutý
a to prý je známka moudrosti,
někdo sobě čisti nos palcem u
pravé ruky, jiný zase palcem u
levé ruky a nebo některému při
dešti do něj prší, ale to však je
každého jeho starost jaký nos
kdo má.
Já se divím americkému sekre-
táři John Dulles, taky již sedm-
desátník, že ten jeho nos tak
'rád všude strká. Ať je to kde
chce, má on v tom jeho nos, tře-
bas nemocný, ale energie má db
statek, vždyť vyjit z nemocnice
a sednout do aeroplánu, vžiti si
do kapes hromadu milionů dola-
rů a letět není žádný špás —
leda rozdávat ty dolary.
To president Eisenhower do
jehož rukou se schází nitky udá-
lostí z celého světa jest jinačí.
“Nepřipouštěj si žádné staro-
sti”, tak říká lékař, tak také
presidfent se s těma slovy řídí
Zatím sekretář Dulles lítá po
světě, president se bez starosti
baví s vnoučaty: a pak si zahraje
na hodinku golf. Měli bychom jej
následovati a neplašiti se zbyte-
čně novými výbuchy atomických
bomb a odložit! všechen strach a
obavy.
President jako bývalý voják,
jako vojevůdce, uviděl co jest
válka a proto to všechno béře s
■rozumem a s rozvahou. Sekretář
větší zásobu princů a princezen
které umistňovalo na evropských
trůnech. Anglický klál byl Ně-
mec, ruská královna Němka, špa
nělský, holandská královna její
manžel Nemec, v Řecku královna
Němka, Bulharsko král Němec, a
tak to šlo do nekonečna. Proto
došlo k válce demokracie proti
autokracii, lidu proti králům.
v ♦
Které peníze jsou lepší
Vlastně které země mají pění
ze dobrou měnu? Nejlepsí hodno
tu peněz má Švýcarský frank po
Švýcarsku přijde Západní Ně-
mecko, pak Venezuela v jižní A-
merice. Kanadský dolar taky má
větší hodnotu nežli má Americ-
ký dolar. Náš Americký dolar tře
bas na hodnotě ztratil a ztrácí
jest v celém světě vyhledávány
dobiý peníz.
Překvapilo mně, že hodnota
maruyi západního Německa jest
školy, takže zde také chtějí pro
dloužiti školní rok na 10 mě-
síců. Také v této zemi jest vo-
láno po vyučováni jiných jazy-
ků. Jest uznáno, že jest třeba
v této zemi aby lidé znali jiné
řeči pro diplomatickou službu a
také obchodní službu. V Evropě
jest a bylo více vyučování jiným
řečím ve školách. Kdybych já u-
měl aspoň dvě řeči mně pravil
můj přítel Američan abych znal
čisti, psáti a mluviti, dál bych za
to nevím co. My umíme česky,
ale když je někde nějaká schů-
ze třebas česky rozumí, odbývají
schůzi v anglické řeči. Proč? Na
jedné straně sháníme, horuje-
me vyučování české řeči, ale sa
mi o ní nedbáme ji udržeti v na-
lepší než-li vítězné Ameriky, ale! ších schůzích. Někde mají tře-
na druhé straně mně to ani ne-
překvapuje protože vo všechno
Západní Německo dostalo od A-
meriky (myslím za to že jsme
jim nařezali) velice hodně dola-
rů a všeho možného o čem se
nám ani nezdá.
Naší vojáci, angličtí, francouzš
ti vojáci tam utratí hromadu pe-
něz, takže poraženi jsou na tom
lepší než-li vítězové kterým hod
nota peněz klesá zvláště ten
francouzský frank který jde do
Dulles to béře s kapitalistického j lú jako kravský ocas, Náš čtenář
stanoviska, který se obává jiné j Karel Vítovský mně v sobotu při
nesl knihu ‘Jaci byli’’ od Dr. F.
Bláha, kterou tuto knihu ve kte-
ré píše o Němcích jaké hrozné
věci páchali v těch koncentrač-
ních táborech, že jest to hrozné
čisti. Čtenář Karel Vítovský sám
jako Americký voják byl jako A-
mérický zajatec v Německu a vi
děl jak tam s nimi zacházeli. Až
po vítězství spojenců když těm
německým bestiím dávali po od-
souzeni oprátky na krky při vě-
šení jak ječeli jako pomateni ze
strachu.
Tento Dr. Bláha jeho struč-
ným podáním strhává masku né
meckých pravědcú pseudolákařů
jen bezcitný člověk by dovedl leh
komyslně při tom říci — zapo-
meňme na to. Na ty zločiny se
nedá zapomenout a dnes pora-
žené Německo má lepší peněžní
hendotu než Amer ika. Lid ze po
miná. — Všichni? —
♦ «
— Čtenář Pavel Potiská taky so-
bě zastonal. V úterý 23. prosince
byl operován s dobrým výsled-
kem na průtrž a také to slepé
slůvko ztratil ve zdejší nemocni
ci. V úterý byl operován a v pů-
tek již byl doma. Přítel Pavel Po
tiška vedoucí nedělní školy v ko
stele ČM3 jest dosud pevný když
za páru dní jim odešel z nemo
cnice. Přeji tobě když tebe léka
ři spravili, abys to vydržel do
plné stovky.
— Aby nebylo mladým Miles
Štruncovým líto, tak jeho ctcc
Wesley Štrunc šel taky do nemoc
nice, oba dva otec a syn pod r.úž
Lékaři operovali Wesley Štrunc J
na průtrž a jejích syna Miles
Štrunc na to slepé střívko takže
to oba měli přes svátky odbyté.
— Dne 27. ledna, v úterý přijede
do Ennis známá hudební kapela
šest “Fat Dutchman” z Minne-
soty, kteří budou zde hráli v So-
kclovni při zábavě což bude poz-
ději oznámeno.
— Méně barvy, méně práce pro
barvíte nebo natěrače. Manželé
Vladis Lučan syn čtenářky paní
Antonie Lučanovč sobě postavil
cihelný domov v De Soto na dru
hé straně města Waxahaciiie.
Zde jsem uviděl takové nové do-
movy při nich jest vidět cihly
na farmě čtenáře Louis Nováka
pro jejich syna Frank Nováka
při 34 cestě a proti té farmě na
Krajčové farmě sebě postavil
mladý Krajča taky pěkné stave
ní z cihel. Pomalu se také z fa
rem ztrácejí ty ošumělé obydlí a
staví na jejich místech stavení z
dřeva a z cihel. Ve městě tam ne
ní vidět jenom nové stavby z ci-
hel. Jsou to pěkné domy které
nebudou potřebovali barvy z
venku leda barveni uvnitř a pro
to těm natěračům ubude práce
neboť ty cihly se barvití němu
sí Ti naší staří první pionýři by
se podivili jaké staveni jsou sta
věny na farmách. Já když jsem
se oženil roku 1916 s moji zemře
lou manželkou, která měla ušet-
řeno 130 dolarů a já 180 dolaru
to byl náš první kapitál, tak jsme
ho režimu který by milionářům
přistřihnul křídla a proto ta Dul
lesova starost, neboť sám jest
jpdným z nich.
Přejeme Sobě správnou demo-
kracii, která by měla udělati vše
chny lidi sobě rovny a ne na je-
dné stírané huj a na druhé stra
ně fuj — na jedné straně bída
a na druhé straně přepych. Je-
den lékař mně pravil, zdě na
ýienším městečku jeden o dru-
hém vi a když nutně potřebuje
tak jemu pomohou, ale ve velko
městech tomu tak není, jest tam
bídy a hladu dost, tam jest odká
zaný každý sám na sebe.
Ten francouzský nový presi-
dent De Gaulle když Dulles chtěl
ve Francii postavit americkou
základnu tak se De Gaulle vyšlo
vil proti, že bv to bvl “fulišnis”,
že by to byla hlcunost a nedovo
lil ve Francii tu základnu.
Proč se stala revoluce
v Rusku za první války
Ruská revcluce v číslicích. Fří
činy ruské revoluce ve které byl
smeten cár Mikuláš, sobě lidé
vykládali všelijak. Všude, kdo má
majeteK, má právo. Tak tomu by
lo v Ruska za cárá.
Rusko mělo 8,647,000 čtvereč-
ních mil plochy.
V akrech to činilo 948,000,000
akrů.
Rodlina Romanovců — carova
vlastnila z toho 681,000.000 akrů
to bylo asi 70 procent půdy.
Na ná od čítající tenkráte —
200,000.000 uuši píípaťiťo 2C7
milionů akrů.
Drobné šlechtě patřilo 181 mi-
lionů akrů.
Obchodníkům patřilo 36 mi-
lionů akrů.
Rolnictvu patřilo 35 milionů
akrů.
Ostatním třídám patřilo 13 mi
lionů akrů.
Šlechty bylo v Rusku tenkráte
1.490,000 osob.
Rolnictva skutečného a půdu
zdělávajícího bylo 110 milionů.
Tedy na ruského šlechtice při
podalo 128 akrů půdy, šestičlen-
ná rodina sedláka vlastnila dva
akry. V tom spočíval ruský pro-
blém tenkráte.
Z 384 bochníků chleba které
ruský zemědělec vyrobil 383 bo-
chníku dostal šlechtic a auto-;
krát a jen jeden bochník zůstal i
rolníku samotnému. Cár dostá- J
val cdi státu plat 12 a půl milio
ra ročně ale to byl jeho vedlej
ši příjem.
Hlavní příjem jeho spočíval z
výtěžku privátního. Jeho jmění
a dolv na zlato, stříbro uhlí atd.
Poslední statistika tenkráte udá
vala. že ruský cár měl 42 milio
rů dolarů ročně což dělalo asi
85 dolarů každou minutu.
Rodina Romanovců — panují
ci rod tenkráte počítal asi 3 ti
sice členů.
Z 681 milionů akrů půdy která
ter.k áte patřila cáru bvlo zdě
láno jen pouze 32 milionů akrů
n estatni leželo ladem a sedláku
to nemohlo patřiti. V Rusku ten
bas jednoho člena který český
neumí a skrze něho celé jedná-
ní jest vedeno v angličtině. Proč
se ten člen nepokusí mluviti čes-
ky? Jako my jsme se museli u-
čiti řeči této zemi. Při mladé pe
neiraci to jest již jinačí, má an-
glické školy.
— Byla kousnuta psem. Když pí.
W. E. Haškovcová vezla drůbež
tak na Freeman ulici ji kousnul
pes do nohy nad kotníkem v pon
dělí. V nemocnici ji ránu ošetřili
a pes jest daný pod dozor na ně
jakou dobu.
— Předplatné jsem obdržel od
čtenářů Wm, Bouška, Jos. Land-
sfeld rodáx z Malenovic na Mo-
ravě, pí. F. J. Parolková. Díky
za předplatné.
— Ve výroční schůzi zdejší Tělo
cvičné Jednoty Karel Havlíček
Borovský v neděli ve volbě činov
nikú pro rok 1959 byli zvoleni —
Jos. Vytopil starosta; Charlie
Jurčík místostarosta; Anastazie
Jurčíková, jednatelka; SUanloy
Houdek st. účetní; Eric Moučka
pokladník ;Leslie Moučka, řídi-
tel zábav; Stanley Houdek ml.
náčelník; George Houldlek místo
náčelník; cvičitel, Edvard Par-
ma; náčelnice Sylvia Lažnovská;
místonáčelniee, Evelyn Nesudo-
vá; cvičitelka Gladys Houdková.
Zástupce do Župních schůzí Fr.
A. Lažnovský. Župní schůze Žu
py Jižní bude odbývaná zcle v
Ennis v Sokolovr.i v sobotu 24.
a v neděli 25. ledna, kdy se sej
dou zástupci sokolských Jednot
sdružených v Župě Jižní
Rok 1958 jest za námi a my
se nemusíme hanbit za práci kte
rou vykonal Sokol v roce minu-
lém. Sokolská Jednota v Ennis
měla oslavu 50 leté trváni zde
v Ennis, jest župní sídlo, každý
pátek večer při velmi pěkném po
čtu jsou pořádány sokolské cvi
cení které* jinonárodovci oceňu-
jí. Přáním naším jest, aby byl
věčný ruch v Sokolovnách také
tento rok 1959.
— Voiín Frank Lažnovský přijel
po 3 a půl roku se podívali do-
mů uviděti bratry Jeny a Ed-
win Lažnovský, sestru Vlastu La-
žnovskou. Frank přijel z Němec-
ka kde sloužil u vojska a nyní se
nachází posádkou ve státu Gecr-
gia. Frank se dal zapsali do dal-
ší vojenské služby. Rádi jsme bý
vn.lého školáka české školy uvidě
li.
— Na vánoční svátky přijelo do
mu velký počet návštěv. Manželé
Charlie Braden s jejích dvěma
chlapci přijeli z Coltage Hill, lil.
ku rodičům paní Braden ku Fr.
B. Vrlovým. Přijeli Arnold Vrio-
vi, A. Beranovi. Frankic Vrlovi
z Dallas takže měli plný hauz a
přítel Fr. B. Vrla místopředseda
v Ennis State Bank nemohl se
vyznati v počtech po rámusu, kte
rý nadělalo jejích devět vnuků a
vnuček.
— Čtenáři W. F. Lažnovský ztrá
vili Vánoce ve Fort Worth v do-
mácnosti u jejích syna Alfred
Lažnovských kde se měli dobře.
— Doma na Vánoční svátky byli
doma čtyři česští studenti kteří
studují na katolické kněze. Hen
ry Dxozd, Bernard Drozd, syno-
vé pani H Drozdové, Charles Ha
škovec syn manželů Chas Haš-
kovcových a Joe Sládeček, všich
ni studuji v seminářích.
sice tu 80tku ale já bych si ne*
troufal s nim šlapat! některý s°
kolský nebo lantverácký maff&
protože on to šlapal jak voják od
třetího regimentu v Kroměříži
na Moravě. Přítel Frank Stařík
rodák z Fryšavy na té Českomo-
ravské Vysočině na jeho 80tktt
jest dosud pevný chlap.
— Nerozčilovat se, nezlobit se
nestalat se jest prý dobrá pomoc
proti vaší nemoci čtenářko F. K-
v Tavlor. Texas. Posílám vám
přáni dobrého zdravíčka v tom-
to novém roce.
—Proč? Sedím co toto píši, t*k
stíhá jedna vánoční píseň za dru
hou které se pěkně poslouchají
a člověk se cítí v jakési jinší ná-
ladě. Všichni lidé v tu dobu jsou
přístupnější tomu přátelství kte
rému by mělo býti každý děn a
ne jen v tu vánoční chvíli Nic
by to žádného nestalo jen dobrou
vůli s kterou vyjiti vstříc bratr,
bratrovi, nebo sestra sestře, pří-
tel, příteli a podobně. Že by t»
bylo pěK.né kdyby se měli všichni
lidé rádi, vždyť to nestojí za to
se zlobiti. Jeden na druhého s
tou krátkou dobou co jsme na
světě. Nechť žije mír a bratrství
mezi národy.
— Jak zde v této zemi bude ro-
ku 2058? Za sto let kdy nás již
hlava bolet nebude, bude ve Spo
jenýeh Státech 475 milionů oby
vatcl? Dnes žije ve Spojených
Státech 175 milionů 136 tisíc o-
byvatel a minulého roku 1957
na 1. listopadu bylo v této zemi
172,282,000 obyvatel takže od 1-
listopadu 157 přibylo o 2,854,000
lidí více.
Bude-li ta lctolik každým ro-
kem přirůstati obyvatel tak roku
2058 muže bytí ten pučet 475 mi
lionů obyvatel Kolik obyvatel
zde by bylo roku 2558 za šest set
let ode dneška? Již dnes někdy
slyším, že je zde moc lidi, že ně
kteří mají hlad. Co budou říkat
lidi v této zemi roku 2558? Bude
pro všechny dostatek jídla?
Vím, že je předčasné mudro-
vání toho Vytopila, ale ten Ver-
ner taky v jeho fantastickýcn
románech napsal — vzducholo-
di kolem světa, podmořským člu
ncm jezditi výlet nebo let na mě
sic a jiné Vernetrovy románové
předpovědí a dnes myslím zbý
vá jenom ten let na ten měsíc
který u nás ve vánoční večer byl
velice pěkný. Byl zrovna ten ve-
čer v úplňku, obloha jasná a já
třikráte jsem se vyšel ven podi-
vati na ten měsíc a představoval
jsem si ve kterém místě měsioe
by mně vyklopili, kdybych naho
dou chtěl na ten měsíc letěti,—
Tana. jak tam, ale Jak zpátky do
mu z toho měsíce? Skorém vá&r,,,
chny Vennerovy předpovědi se do1
dnes uskutečnily.
Zrovna když jsem měl již na-
psáno to hořejší přišel Čechoslo
vák a v něm vidím napsáno —
“Bilion lidí ve Spojených Státech
roku 2050”. To už je moc větší
počet než-li můj počet. Jeden bi
lion — (jeden tisíc milionů dělá
jeden bilion) obyvatel aby zde by
lo v této zemi za 92 let dle toho
Dr. P. M. Housera (české jméno)
asi zcle nebude. Říkají, že když
Pán Bůh dopustí, i motyka spu
stí, ale entěl bych roku 2050 se
Darujte si zdraví
K Vánocům darujte zdraví so-
bě i své rodině zebe nebo v Čes-
koslovensku. Když darujete —
ZDRAVITAMIN darujete pramen
zdraví, který má každý nejvíce
zapotřebí. V zlepšené formuli —
ZDRA VIT AMINU je teď 27 vi-
taminů, minerálů a jiných léčiv
nej vyšší síly a účinku, u které
jsou tak nutné k udržení těla při
4uiuví a k pomoci překonaní rů-
zných nemocí. Prodlužte si plnou
s^u života, prodlužte si zdraví!
Když nemáte dost sily, lehce se
unavíte neb nachladíte, když prá
ce netěší a snadno se rozčilíte
pak hned 1 kapsli toho zázrač-
ného ZDRAVITAMINU, koncen-
tráku to všech vitaminů nej vyšší
síly které umí vniknout do sy-
stému a dělají v něm divý. ZDRA
VITAMIN na 5 týdnů za $3.98
nebo dvojnásobná láhev ZDRA-
VIT AMIN kapsle na 2V2 měsíce
jen $6 98 vyplaceně rychlou poš-
tou. Cash, Ceck, M. O. nebo COD.
EUROPEAN DRUGS
Dept. B. Jelínek, čsl lékárník,
3255-lOth W., Seattle 99, Wash.
Zdravitamin-pramen zdraví
Demokratická
strana
.J.N*
Nyní, “kdy listopadové volby
jsou již dávna za námi a kdy de
mokratické vítězství je již při-
jatým faktem, nebude snad ne-
místné promluvit! si o demokra-
tické straně po stránce dějinné,
v rámci stranických tradicí.
Všechny politické sťany ve Sp.
Státech vcléčí za svou existenci
aspoň nepřímo právě straně de
mokratické. Ústava nepostarala
se o zřízení politických stran. —
Většina autoru tohoto dokumen-
tu pohlížela na takovéto ‘ště-
pení” národa podezřívavě. Na pří
klad John Acianis se vyslovil, že
se “ničeho neobává více —” za-
tím co James Madison vyslovil
obavy, že “oddělené íakce mohly
by rozvrátiti novou republiku.”
A přece ve svobodné společno-
sti bylo zřízení stran nevyhnutel
né. Sama revoluce byla vedena
“stranou vlastenců”. A právě na
to poukazoval Tomáš Jeiferson,
když tvrdil, že v politické straně
skrývá se nejlepší naděje, že sku
piny s odlišnými zájmy mohou
dospéti k rozumnému koniprorni
su. Jefferson vytvořil první tako
věto "rozštěpení” svou Listinou
práv, která se později stala částí
ústavy. ' L,! i
'^erretsonovou filosofií bylo. že
“lidé jsou přirozeně rozděleni na
dvě strany — ty, kteří sé lidu
bojí a nedůvěřují mu, a ty, kteří
sd s ním ztotožňují”. Podle jeho
slov ň‘existují tyto dvě strany v
každé zemi.” Federalisté byli
však jiného mínění, ovlivňované
ho hlavně evropskými monarchie
mi. Tato skupina Američanů stá
la Alexandrem Hamiltonem, kte
rý prohlašoval toto: “Všechny
obce dělí se na několik lidí a na
mnoho lidí. První jsou bohatí a
urození. Druzi •— masa lidu —
zřídka rozhodují a určují právo.
přijeti podívati na tento pěkný! Tato různcst v ideologii vedla k
protifederalistickému hnutí, je-
hož výsledkem byla strana, oz-
načena Jeffersonem “republikán
skou”. Jefferson jakoby se tím-
to pojmenováním snažil naznačí
ti, že soupeři jeho strany, federa
listě, jsou “nerepublikáni”. Z Jeí
fersonovy strany vyvinula se ča-
sem strana demokratická., jejíž
hlásanou zásadou byla “rovná
práva pro všechny — zvláštní při
vilegie pro nikoho.”
Období, kdy demokratická stra
na upadala, byla obyčejné prová
zena odklonem oci1 Jeffersono-
svčt jestli zde bude tolik jeden bi
lion lidí? Kdyby takovým tem
pem lidu přibývalo, tak by to při
šlo nařízení omezování porodů
protože by se tolik lidu těžko u-
živiJo, leda že :by do té doby vy-
našli ty pilulky kterou by člověk
spolknul a byl z té pilulky živ.
Já mám radši něco na talířů kus
stejku, brambory, salát a jinou
zeleninu, které jídlo v žaludku
něco znamená. Do té doby všude
budou zástavy vody kterou bu-
dou zavodňovat a sklízet veliké
úrody s pole aby lidstvo se uži-
— V pátek 2 ledna dovršil náš ,
švagr Frank Patřil tu 77 v dosti
dobrém zdravotním stavu jenom i
ta samota sám a sám ho mrzí.
Přejeme jemu ještě mnoho dal-
ších let.
-- Navštívil mně čtenář Frank
se nastěhovali na farmě do hou Stařík, který překročil již tři mě-
vilo. Nvněiší počet obyvatel ve j vých zásad- Roku 1860, kdy ože-
havým problémem byla otázka
otroctví, ztratili demokrati sever
nově vytvořené republikánské
Abrahama Lincolna. Jejich hla-
vní bašta, americký jih, odtrhl
se od Unie. Demoralisovaná de
mokratická strana odklonila se
od Jeffersona základního prin-
cipu “rovných práv pro všechny
a zvláštních privilegií pro niko-
ho”.
Jefferson byl třetím presiden-
tem Spojených Států a jeho stra
na zůstala ve vládě u vesla ce-
lých šedesát let V této době se
koupí Louisiany a prozkoumá-
ním západu velikost Spojených
Států skoro zdvojnásobila.
Demokratická strana se svým
programem skoro vždy ztotožňo
vala se zájmy farmářů a dělní-
ků. Andrew Jackson, sedmý pre-
sident, a při tom první, který vy-
šel jako syn chudé rodiny oprav
du z lidu, označoval se za “hla-
vu skromnějších členů společno-
sti, farmářů, mechaniků a děl-
níků, kteří nemají ani času. ani
prostředků, aby střežili vlastní
práva” William Jennings Bonyan,
který kandidoval jako demokrat
třikráte na presidenta, pravil to
to: “Spalte svá města a poneclite
naše farmy, a vaše města vyro-
stou opět jako zázrakem. Zničte
však naše farmy, a tráva poro-
ste na ulicích každého města.”
Ženy získaly hlasovací právo
za presidenta termínu Woodrow
Wilsona, demokrata. Za vedení
jiného demokratického presiden
ta, Franklin D. Roosevelta, do-
stalo dělnictvo plné právo or-
Spojcných Státech jest jen malý
zlomek lidí proti těm kteří zde
budou roku 1558. Nebo myslíte,
že lid bude vyhuben těma straš
nýma atomiekýma pumamy?
— Přejeme naší čtenářce babič-
ce Hermině Petrové, manželce
Fr. W. Petra která byla nebo do
sud jest stonová aby zdravíčko
její se zlepšilo.
•
Pořád mně dávají,
co se mně nelibí,
pořád mně dávají,
co já nechci.
Dávají mně starou,
ošklivou, brblavou,
co se mně nelíbí,
toho nechci!
Lepší je tatíčku
na vraném koníčku
lepši je, tatíčku,
na vojnu jít.
Nežli se oženit,
škaredou ženu mít,
lepší je tatíčku,
vojákem být.
Hobard, Ind.
Ctěná redakce: —
Přiložené zasílám poštovní Pou
kázku na $3.00 co předplatné ba
1 rok pro časopis Čechoslovák.
I Děkujeme panu John Peter z
West že nám jej předplatil
půl roku.
Jsme též jedni z dlouho letých
odběratelů “Svornosti.”
Přejeme Vám šťastný a veselý
Nový rok a hodně zdaru.
Se srdečným pozdravem
Frank a Růžena Kostka.
Sení počtu přísedících soudců,
ganisace.
Pro nás má dnes velký význam
tradiční postoj demokratické
strany k Nej vyššímu soudu Spo-
jených států. Jefferson kdysi oz-
načil tento soud za "sappers and
miners” ústavy. Věřil, že soud
podkopává doktrínu práva člové
ka. “Je nesprávné označovati zu
republikánskou takovou vládu,
v níž jedno odvětví svrchovaně
moci je neodvislé od národa.”
Jefferson prohrál svou bitku
s Nejvyšším soudem, právě jako
Franklin D. Roosevei o století poz
ději. Několik z Rooseveltových za
kroků, zavedených v rámci jeho
New Deal, pozbylo platnost na zá
kládě rozhodnutí většiny členů
konservativního Nejvyššího sou-
du. Roosevelt snažil se vyhnouti
dalším podobným porážkám tím,
že roku 1937 podal návrh na zvý
Předloha vyvolala takovou bou
ři protestů, že k jejímu odhla-
sování nikdy nedošlo. Veřejné
přetřásání otázky vedlo však ne-
přímo k liberálnějšímu postoji
soudu samého, takže pravdu měl
korespondent, který koastatoval.
že “Roosevelt prohrál bitvu, vy-
hrál však válku”.
Common Council
Trinidad, jedna
z našich ole-
jových zásobáren
Trinidad má rozlohu velikosti
státu Rliode Island a tvaru jako
tlustá jezdecká bota. Leží blíže
pobřeží jizm Ameriky, vyenodně
od Venezuely a pouze 10 stupňů
od rovníku. Ostrov Trinidad je
65 mil dlouhý a 48 mil široký. By]
objeven Kolumbem v 1498 za je
ho třetí cesty do nových zemí.
Prve co Kolumbus spatřil byly
tři temena vrchů v jihovýchodní
části ostrova, což jej vedlo k poj
menování toho ostrova La Tri-
nidad-Trojice. V době objeveni
byl obýván indiánskými kmeny.
Španělové se pokoušeli o koloni-
saci ostrova ale bez úspěchu, až
teprve blíže 16 století. V 1777,
Francouz, Saint Laurent navští-
vil Trinidad a byl překvapen vel-
kou úrodností země. Se svolením
španělské vlády přivedl tam fran
couzské pěstitele cukrové třtiny
a velké množství černých otro-
ků.
O dvacet roků později, Britové
ve válce se Španělskem ten ost-
rov zabrali a obdrželi jej po u-
zavřeném míru v Amiensu. Zru-
šením otroctví v celém britickém
mocnářství v 1834 přivedlo na
Trinidad najaté východní Indiá
ny, což trvalo do 1917, kdy i ten
to systém byl zrušen. Výsledek
toho byl, že více než jedna třeti-
na nynějšího obyvatelstva Trini-
dadu, asi 750,000 jsou východní
Indiáni nebo jejich potomci Mi
mo to jsou tam černoši, Portu-
galci a přistěhovalí Číňané. To
přistěhovalectví tam vytvořilo
mnohojazyčnou směsici a s boha
tou směsici kulturního pozadí.
Severní část Trinidadu je hor-
natinou, jižní je bažinatou, drs
ná vysočina a lesy. Roční teplota
se pohybuje mezi 85-90 stupni ve
dne, 60 za noci.
Mimo oleje, Trinidad má znač
ně vyvinuté zemědělství, pěstu-
je se tam cukrová třtina, káva
a jsou tam kakaové plantáže. Ro
vněž se tam pěstují banány, koko
sově palmy, pomaranče a pome
lo, (grape fruit). Jedním z hlav
nich zřídel příjmů ostrov?* je
smolné jezero, Angličané je naz
váli Pitch Lake. Nalézá se blíže
Bringhton a je největší zásobár
nou asfaltu na světě Dějiny za
znamenávají, že Sir Walter Ra-
leigh. v hledání El Doráda, zasta
vil u toho Šedo černá polobažina,
aby ucpal štěrbiny na trupech
svých lodí. To jezero je přes půl
míle široké a 285 stop hluboké a
vydávalo přírodní asfalt, užíva-
ný dříve, než byl vyroben náhraž
kový z petroleje. Trinidadským a
sf altem je pokryt mimo jiných u
lic Michigan Bouleward v Chi-
cagu a Victoria Embankment v
Londýně.
Pro botanika a milovníka ptač
tva je Trinidad pravým rájem
Jeho velké listnaté lesy chovají
v sobě ‘immortelles!” rudě oran-
žové kvetoucí stromy a ‘pcuis,’
jenž se rozkvete jasně žlutými ro '
stlinami s květenstvím modrým
růžovým, zeleným a nachovým, j
Zrovna lak barvitým je ptactva
na Trinidadu, kde dominují ko-
libříci. (Karibejští Indiáni, prvo
tni obyvatelé toho ostrova, půvo-
dně jej pojmenovali “Icre” země
kolibříků). Amazonšíí papoušci
heroni, (volavky), jež také za ují
mají všudy byla velikost vrabce, j
tak se táže od jitra do večera a
nikdy nedostane odpovědi.
Surový olej na Trinidadu těží
různé společnosti, ale nej hlav-
nější je tam texaská The Texas
Company, která některé vykouni
la a vybudovala nejmodernější
rafinerii na Trinidadu, zpracují
cí více surového oleje, než všech
ny tamní společnosti dohromady.
Rafinerie nalézá se v Poirtea
Pierre, blíže pobřeží zálivu Pa-
ria. V magazínu The Texaco Star
z nějž je předběžná stať přelože-
na, neni udáno, kdv bvl na Tri-
nidadu nalezen olej Ona rafine-
rie. Dovoz z Venezuely, Kolum-
bie a Středovýchodu Je potřeb-
ným pro plnou činnost té rafi-
nerie mimo tamní domácí těž-
by. Rafinerie dodává polovinu
potřeby pro Regent Oil Company
v Britanii. Regent 0:1 Company
je největší prodejní společností
petrolejových produktů a v roz-
ličných místech mimo Britanie
v okruhu Karibejského moře. Te
xas Company má v Regent Oil
Company kontrolující zájem a
má značné zájmy v olejových pu
lích Středovýchodu, ve Venezue
le, Kolumbii, Kanadě a po ce-
lých Spojených Státech.
Kupujte Boudy
Snoj. St$ fr
Značná
Úspora na pojištění proti ohň
bouři, krupobití, automobilní
všeho druhu, atd.
WALLA INSURANCE AGENCI
zástupce
WEST. TEXAS -•'•t*.
RUTH BERRY
Nejlepši pumpa na světě.
Nezamrzne ani se neskazí.
K»nntř»hilji* UOkrÝVkv.
Zdali studně vyschne, za-
staví automaticky. Jenom,
jednou začít! jest zapotře-
ba.
HARRY J STONE
Plumbing
105 E. Brown St.
ENNIS, TEXAS
(dzc) ,
Balíčky Beze Cla Do
Československa...
Mimo to vydáváme dárkové certifikáty v jakémkoliv ob-
re w v U. S. dollarech, které Vcši přátelé mohou vymě- itiii
niti v kterémkoliv TUZEX obchodě za zboží dle jejich m
vlastního výběru. TUZEX obchody nalézají se v Praze, Jb
Bratislavě, Karlových Varech, Zlíně, Brně, Popradě, Pře- crí
sově, Košicích a Vysokých Tatrach. Neopomeňte připo- !,"n
íistí ke každému dárkovému certifikátu $1.00 poplatek,
t terý vybírá TUZEX od 15. června. Označené balíčky
i -i I
TUZEX
jsou be poplatku.
f..U
Osobně sestavené balíčky nesmí míti více nežli 5 druhu ,Ti
íboži. Dávejte přednost již sestaveným balíčkům neboť 'db
jsou velmi dobré a pečlivě vybírány. Obdrželi jsme no- ,r**
vé Vánoční ceníky, pište neb volejte naši kancelář a ort
buclou Vám zaslaný. t ř (.,;j
Při objednávce balíčků, neopomeňte /asiati správnou
adresu Vašich příbuzných a číslo balíčku, který si přeje-
le zaslali, dohromady s* cekem a nebo poštovní poukáz- “ .
ku znějící na obnos objednávky. . ^
OBJEDNEJTE VÁNOČNÍ ZÁ«TTIfV ůž NYNÍ. ABY VAŠI -ti-]
PŘÍBUZNÍ OBDRŽELI BALÍČKY VČAS. 1 : -tí
BAŠTA - MUSIL AND CO.
3919 YV. 2Gth Street, — CHICAGO 23, ILLINOIS
TELEFON: CRAwford 7-4800
a v:
• 1 f/y*
V/hen notliing short of
per fection will do
The utmost perfection ln every detail
of a funeral Service Is of the greatest
concern to the family. Thi.s perfection
is our constant aim.
Mai shall & Marshall
Funeral Home
Hillsboro, Texas
Srrving families of every faith
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 40, No. 1, Ed. 1 Friday, January 2, 1959, newspaper, January 2, 1959; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783188/m1/3/: accessed April 26, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.